1.

Úvod

2.	Postavení obcí

3.	Z historie

4.	Obec charakterizujeme ze tří hledisek

5.	Sloučení a rozdělení obcí

6.	Působnost obce

7.	Orgány obce

8.	Obecní úřad

9.	Okresní úřad a jeho postavení k obcím

10.

Závěr

11.	Použitá literatura

12.

Přílohy

“ Obec charakterizujeme ze tří hledisek

Osobní základ samosprávy obcí

Je pojetím obce jako samosprávné společenství občanů.

Občan obce
Občanem obce je fyzická osoba mající trvalý pobyt v obci, nebo jí bylo uděleno čestné občanství obce ( honoris). Obec může udělit a odejmout čestné občanství obce. Obec může za významná umělecká, vědecká a jiná významná díla udělovat ceny obce. Oprávnění občané, jsou občané s trvalým pobytem v obci.
Podíl občanů na správě obce
Občané obce se podílí na samosprávě obce, ale také na místní správě.
Občané obce, kteří dosáhli věku 18 let, jsou oprávněni:
a) zúčastnit se zasedání obecního zastupitelstva a nahlížet do zápisů o jeho jednání,
b) podávat orgánům obce písemné návrhy,
c) volit členy obecního zastupitelstva,
d) rozhodovat při referendu konaném v obci.

S referendem jako formou podílu občanů na samosprávě obce platná právní úprava počítá v otázkách spadajících do samostatné působnosti, a to zejména jedná-li se o sloučení obcí nebo o návrh na rozdělení obce. Místní referendum se předpokládá i při řešení jiných otázek samosprávy obce a konkrétně přichází v úvahu tehdy, jestliže návrh na jeho konání podá kterýkoliv oprávněný občan a tento návrh doloží příslušným počtem podpisů tzv. podporovatelů předmětného návrhu. Požadovaný počet podpisů k návrhu místního referenda je diferencován podle počtu obyvatel v obci a je stanoven odstupňovaně v rozmezí od 6 do 30% oprávněných občanů.

Každý má právo podávat petice a návrhy orgánům obce a tím se podílet na samosprávě obce. Pro sestavování petic se zpravidla ustavuje tzv. petiční výbor.
Specifickou formou podílu občanů na samosprávě obce je účast občanů na obecních shromážděních. Jde o shromáždění zpravidla organizovaná orgány obce, obvykle současně k širšímu okruhu úkolů při výkonu obecní samosprávy. Zde se předpokládá uplatňování ústních názorů a stanovisek.

Občané se na samosprávě obce mohou podílet v důsledku realizace jejich pasivního volebního práva, tzn. jako zvolení členové obecního zastupitelstva nebo jako členové dalších orgánů obce. Avšak i občané, kteří nejsou členy obecního zastupitelstva se podle platné právní úpravy mohou stát členy komisí obecní rady ( např. komise kontrolní) nebo členy zvláštních orgánů ( např. komise k projednávání přestupků).
Účast na zasedání obecního zastupitelstva je umožněna tím že, zasedání tohoto orgán jsou veřejná. Starosta je povinen informovat občany o místě, době a navrženém pořadu připravovaného zasedání obecního zastupitelstva.

Územní základ samosprávy obcí

Každá část území České republiky přísluší k některé obci. Území každé obce je součástí některého okresu, území každého okresu přísluší k některému kraji( příloha č.3). Území každé obce se skládá z vnitřní části určené k bydlení a k zástavbě a z vnější části, kterou tvoří pole, louky, lesy, cesty, rybníky apod. Vnitřní část se nazývá intravilán, vnější část extravilán.
Její území tvoří jedno katastrální území nebo soubor katastrálních území, jestliže se obec člení na části , které mají vlastní katastrální území. Části mají samostatné číslování domů.
Podle velikosti se rozlišují obce, města, statutární města a hlavní město Praha

Obec a město
Rozlišujeme obec od města. Městem je každá obec, ve které do počátku účinnosti zákona o obcích působil městský národní výbor.
Město je i obec, kterou určí Poslanecká sněmovna na návrh vlády ČR nebo na návrh obce po vyjádření vlády. Městem přestává být obec, jestliže tak určí Poslanecká sněmovna na návrh vlády nebo na návrh obce po vyjádření vlády.

Dále zákon pamatuje na postavení tzv. statutárních měst, u nichž je z územního hlediska významná možnost jejich vnitřního členění.

Statutární město
Statutární města mají zvláštní postavení mezi městy a zákon o obcích k nim řadí tyto: České Budějovice, Plzeň, Karlovy Vary, Ústí nad Labem, Liberec, Hradec Králové, Pardubice, Brno, Zlín, Olomouc, Ostrava, Opava a Havířov.

Základním modelem členění je rozčlenění celého jejich území na městské obvody či městské části. Rozhodnutí o územním členění statutárního města ( územně ještě nečleněného) přísluší zastupitelstvu statutárního města. U územně členěných statutárních měst vystupují jejich úřady jako tzv. magistráty. Městské obvody a městské části mají do jisté míry stejné postavení jako obce takové, ale samy o sobě nejsou právnickými osobami, jsou součástí daného města a disponují působností odvozenou od působnosti statutárního města jako celku. “statut“ statutárního města je úprava vnitřních poměrů jejich správy."

Pozor na aktuálnost některých uvedených informací.
Práce kompilačního charakteru. Práce obsahuje schémata.
Práce ze Základů společenských věd - Masarykovo gymnázium Příbor.