1.	Úvod do bankovnictví

2.	Historie bankovnictví

3.	Bankovní soustava

3.1	Základní druhy bank

3.2	Bankovní soustava ČR

4.	Centrální banka

4.1	Nástroje centrální banky

5.	Obchodní banky

5.1	Vkladová činnost obchodních bank

5.2	Základní možnosti vkladů u obchodních bank

6.	Úvěrová činnost

6.1	Úvěrová činnost obchodních bank

6.2	Úvěry, které banka poskytuje svým klientům

6.3	Zajištění návratnosti úvěru

6.4	Úvěrová politika banky, úvěr a jeho úročení

6.5	Základní principy úvěrových obchodů bank

6.6	Úvěrová analýza, zajištění úvěru

6.7	Uzavření úvěrové smlouvy

6.8	Úvěry pro podnikatelské účely

6.9	Úvěry občanům

6.10	Úvěrové karty

6.11	Smlouva o úvěru (účelový úvěr)

7.	Cenné papíry

7.1	Peněžní trh

7.1.1

Depozitní certifikáty

7.1.2

Směnky

7.1.3

Pokladniční poukázky

7.1.4

Bankovní akcepty

7.2	Kapitálový trh

7.2.1

Akcie

7.2.2

Podílové listy

7.2.3

Obligace

7.2.4

Hypoteční zástavní lístky

7.3	Deriváty cenných papírů

7.4	Burzy a burzovní obchody

7.4.1

Burzy ČR

"Druhy úrokových sazeb z úvěru:
• pevná úroková sazba – úroková sazba je stanovena pevně určitým procentem – např. 12% ročně
• pohyblivá úroková sazba – úroková sazba je stanovena odchylkou od základní sazby, kterou vyhlašuje centrála příslušné banky. Úroková sazba z úvěru se mění podle toho, jak se mění základní sazba banky.
Např. : Úroková sazba z úvěru může být v úvěrové smlouvě sjednána na úrovni základní sazba banky plus 1,5% p. a. Pokud je základní sazba 14,5% p. a. , úroková sazba z úvěru je 16% ročně. Pokud základní sazba klesne na 14,00% p. a. , úroková sazba z úvěru se automaticky sníží
na 15,5% ročně.

Mezi základní faktory, které ovlivňují výši úrokové míry z úvěru, patří:
• právní prostředí – banka musí při stanovených úrokových sazeb z úvěru respektovat právní předpisy (např. ústřední banka může stanovit maximální odchylku úrokových sazeb z úvěru od diskontní sazby)
• všeobecné ekonomické podmínky – výše úrokových sazeb z úvěru odráží vývoj ekonomiky dané země. Banka musí vzít v úvahu výši poptávky po úvěru ze strany podniků a spotřebitelů, pohyby v úrokové míře z vkladů, výši inflace, výši hospodářského růstu apod.
• konkurenčnost prostředí – banka při stanovení úrokových sazeb z úvěru musí sledovat úrokové sazby ostatních bank, aby obstála v konkurenci a udržela si zákazníky
• výše nákladů banky – banka, která nemá příliš vysoké náklady (včetně nákladů na získání depozit), si může dovolit vyšší pružnost při stanovování úrokových sazeb z úvěru než banka s vysokými náklady. Nízké náklady bance umožní účtovat nižší úrokové sazby z úvěrů a dosáhnout přijatelný zisk.
• charakter úvěru (především rizikovost úvěru a doba splatnosti) – banka obvykle účtuje vyšší úrokové sazby z úvěru, který se zdá být rizikovější. Důvěryhodným a stálým klientům banka poskytuje úvěr obvykle na nižší úrokovou sazbu. Při úvěrování prvotřídních klientů banka může použít zvýhodněnou úrokovou sazbu – tzv. PRIME RATE (PRIMA SAZBA). Úvěry s delší dobou splatnosti bývají spojené s vyššími úrokovými mírami (riziko, že dlužník úvěr nesplatí, je obvykle vyšší u úvěrů s dlouhou dobou splatnosti)
• cíle a strategie banky, finanční pozice banky – cíle, strategie a finanční pozice banky mají vliv na výši úrokových měr z úvěrů – např. pokud banka chce dosáhnout rozšíření určité služby, pravděpodobně stanoví nižší cenu ( úrokovou sazbu). Banka manipuluje s výší úrokových sazeb také proto, aby dosáhla zvýšení ziskovosti v určité oblasti úvěrových služeb"

Velmi dobře napsané. Práce bohužel neobsahuje seznam použité literatury a v některých místech je příliš barevná.