1

Úvod

2	Prosazování rovnosti mužů a žen

2.1	Vývoj vztahů mezi pohlavími a jejich kulturní tradice

2.2	Gender mainstreaming a genderové stereotypy

3	Právní úprava rovných práv mužů a žen v ČR

3.1	Bezpečnostní složky státu

3.2	Rovná práva příslušníků bezpečnostních složek

4	Aspekty praktického výkonu služby v bezpečnostních složkách

4.1	Psychologické hledisko služby mužů a žen v bezpečnostních složkách

4.2	Fyziologické hledisko služby v bezpečnostních složkách

5	Zastoupení mužů a žen v bezpečnostních složkách státu

5.1	Početní zastoupení mužů a žen v Armádě ČR

5.2	Zastoupení mužů a žen u Hasičského záchranného sboru ČR

5.3	Zastoupení mužů a žen u Policie ČR

5.4	Zastoupení mužů a žen u Celní správy ČR

5.5	Zastoupení mužů a žen u Bezpečnostní informační služby ČR

5.6	Zastoupení mužů a žen u Vězeňské služby ČR

6	Poznatky z výzkumu rovnosti mužů a žen v Armádě ČR

6.1	Zastoupení mužů a žen v Armádě ČR

6.2	Významnost vztahů pohlaví pro výkon služby

6.3	Pracovní a rodinné povinnosti příslušníků AČR

7

Výzkum

7.1	Charakteristika výzkumného souboru

7.2	Metoda a organizace výzkumu

7.3	Metoda zpracování dat

7.4	Charakteristika souboru podle věku a pohlaví

7.5	Charakteristika souboru z hlediska vzdělání, studijního ročníku a profesní orientace

7.6	Výsledky výzkumu gender mainstreamingu na FBI

8

Diskuse

9

Závěr

Seznam použité literatury

"5.5 Zastoupení mužů a žen u Bezpečnostní informační služby ČR
Oblasti působnosti zpravodajských služeb vymezuje zákon o zpravodajských službách České republiky (zákon č. 153/1994 Sb.), který ve svém úvodním ustanovení říká: „Zpravodajské služby jsou státní orgány pro získávání, shromažďování a vyhodnocování informací důležitých pro ochranu ústavního zřízení, významných ekonomických zájmů, bezpečnost a obranu České republiky. Náš stát zřizuje tři služby, které jsou standardní součástí exekutivy: Bezpečnostní informační službu ČR, Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) a Vojenské zpravodajství (VZ), tvořené dosud Vojenskou zpravodajskou službou a Vojenským obranným zpravodajstvím. ÚZSI je součástí Ministerstva vnitra ČR a VZ je součástí Ministerstva obrany ČR. Počty a genderové zastoupení jejich příslušníků jsou zahrnuty v počtu policistů a vojáků. Samostatně stojí jen BIS, která vznikla 30. 7. 1994 a řídí se zákonem č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě ČR, ve znění pozdějších doplnění a změn. Podle tohoto zákona se zabývá záměry a činnostmi namířenými proti demokratickým základům, svrchovanosti a územní celistvosti České republiky, získává, shromažďuje a vyhodnocuje informace o cizích zpravodajských službách, o činnostech ohrožujících ochranu utajovaných skutečností, o aktivitách, jejichž důsledky mohou ohrozit bezpečnost nebo významné ekonomické zájmy státu, a totéž činí v oblasti organizovaného zločinu a terorismu. Její příjmy a výdaje tvoří samostatnou kapitolu státního rozpočtu. V jejím čele stojí ředitel, kterého jmenuje Vláda ČR po projednání v bezpečnostním výboru Poslanecké sněmovny ČR. Vláda a prezident ukládá BIS úkoly v mezích její působnosti. Prezident však může úkoly ukládat jen s vědomím vlády. BIS nepatří pod žádné ministerstvo.
Údaje pro účely zpracovávané práce poskytla BIS po intervenci u ředitele služby. Na základě jeho pokynu byly pak poskytnuty ředitelem personálního odboru BIS. S ohledem ke specifikům složky jsou data uváděna v procentuálním vyjádření. Zastoupení mužů a žen vykonávajících službu u BIS je sledováno od roku 1996 a údaje před tímto obdobím jsou nedostupné. K 31. 10. 2004 bylo ve služebním poměru k BIS 64,8 % mužů a 35,2 % žen, což je vzhledem k ostatním bezpečnostním složkám velmi pozitivní signál. Rovnoměrnost genderového zastoupení se u této složky pozvolna zvyšovala. K 31. 12. 1996 zde pracovalo 27,1 % žen, ke stejnému datu roku 1997 již 28,9 % žen, o rok později 30,7 % žen. V roce 1999 pracovalo u BIS 33 % žen. V roce 2000 to bylo 35,2 % příslušnic BIS, za následující rok poměrné zastoupení žen dosáhlo vrcholu, což činilo 35,5 % žen a od uvedeného roku poměrné zastoupení žen nepatrně klesá. V roce 2002 to bylo 35,4 % žen, v roce 2003 již 35,3 % žen a v roce 2004 je uváděno 35,2 % žen.
V BIS se podle specifik přímého výkonu služby v letech 1998 až 2002 rozlišovaly složky výkonné, bezpečnostní, podpůrné a ekonomické. V roce 1998 pracovalo ve výkonných složkách 25,3 % žen, bezpečnostní složky BIS byly zastoupeny 37,7 % žen. V podpůrných složkách pracovalo 40,6 % žen a u ekonomických složek 33 % žen. V roce 2002 to bylo 32,6 % žen ve výkonných složkách, dále 44,6 % žen v bezpečnostních složkách, 33,7 % žen v podpůrných složkách a 34,4 % žen pracovalo v ekonomických složkách. Uvedené organizační členění BIS bylo pak v roce 2003 změněno.
V současné době se BIS organizačně člení na úsek ředitele, zpravodajské složky, zabezpečovací složky, bezpečnostní složky a složky analytické. V roce 2003 pracovalo na úseku ředitele BIS 52,1 % žen a v roce 2004 52 % žen. Ve zpravodajských složkách BIS pracovalo v roce 2003 28,8 % žen a v roce 2004 28,7 % žen. V zabezpečovacích složkách BIS v roce 2003 pracovalo 33,7 % a v roce 2004 34,1 % žen. Bezpečnostní složky BIS byly v roce 2003 zastoupeny 26,2 % žen a tytéž složky BIS v roce 2004 zaměstnávaly 24,8 % žen. Analytiček bylo u BIS v roce 2003 58,7 % a v roce 2004 sloužilo u této složky 61,2 % žen."

Součástí práce nejsou přílohy. Práce obsahuje grafy.