1.	Organizační projektování

1.1	Základní principy organizování

1.2	Organizační cíle

1.3	Přístupy organizování

1.4	Vznik organizačního problému

1.5	Organizační diagnostika

1.6	Organizování proměnné, nezávislé

1.7	Základní etapy

2.	Kauzální analýza

2.1

Etapy

2.2	Kompetitivní model

2.3	Kulturní profil firmy

2.4	Strategický profil

3.	Organizační normy

3.1	Význam norem pro oblast řízení

3.2

Funkce

3.3	Požadavky na organizační normy

3.4	Statické organizační normy (základní)

3.5	Dynamické organizační normy

3.6	Způsob vydávání a tvorby norem

4.	Cíle organizačního projektování

4.1	Funkce managementu:

4.2	Shrnutí cílů organizace

5.	Tvorba organizačních struktur

5.1

Otázky

5.2

Úkoly

5.3	Syntéza úkolů

5.4	Rozdělení práce

5.5	Specializace – Műnsberck

5.6	Přístupy k tvorbě organizačních míst

6.	Zdrojový přístup ke změně koncepce velké firmy

7.	Koordinace – komunikace

7.1	Členění koordinace dle momentu zásahů

7.2	Kdy se používá jednotlivých typů koordinace

7.3	Vazby a vztahy mezi organizačními místy

7.4	Význam systému komunikace

7.5	Komunikační systém

7.6	Zpracování informací

7.7	Typy komunikačních kanálů

8.	Dimenze konfigurace

8.1	Druhy míst

8.2

Principů

8.3	Členění množiny míst

8.4	Koncepce tvorby organizační struktury

8.5	Vytváření organizačních jednotek

9.	Delegace rozhodování

9.1	Kompetence

10.	Formalizace

10.1	Organizační struktura

10.2	Organizace procesů

10.3	Použití a ocenění zdrojů

11.	Personalistika

“Organizační normy

 určitý stupeň formalizace
 formalizace – vytvoření souboru pravidel usměrňující chování organizačních jednotek

 pro oblast řízení mají význam normy:
právnické – vzniká na základě vydání rozhodnutí státní moci
technické – předpis týkající se technické stránky zařízení, přístrojů za určitých daných podmínek
technicko-hospodářské – podklad pro plánování a řízení výroby, např. normy výkonnosti, vybavenosti výroby, využití strojního vybavení, výrobní kapacity, personálních zdrojů
organizační – řeší vztah jednotlivých prvků organizace a jejich chování

 v praxi se vyskytují soustavy organizačních a řídících norem. Existují nejednoznačné názory na to, co patří do organizačních a co do řídících norem.

 rozdíl mezi organizačními a řídícími normami:

 organizační normy se budou týkat problémů opakujících se a trvajících relativně nějakou dobu
 u jednorázových situací budeme používat pojem řídící normy

 organizační normy statické – řeší problematiku uspořádání organizační struktury, kompetencí, určení kdo, kde. Postihují statickou stránku organizace

 organizační normy dynamické – směrnice, pokyny zachycující dynamickou stránku organizace

 předmětem organizačních norem je:

 předepsat působnost jednotlivých organizačních prvků při zajišťování průběhu procesů, u kterých se předpokládá spolupráce těchto prvků
 jednoznačně předepisuje algoritmizovatelné, opakující se procesy

 funkce organizačních norem:
 úprava vztahu a okolí
 strukturování uvnitř podniku
 racionalizační – slouží k zvyšování účelnosti, efektivnosti
 funkce arbitra – v případě nejasností, konfliktů, při řešení sporů"

Obsahuje schémata a tabulky.