1.

Příčiny

2.

Problémy

3.	Předmět zkoumání SW inženýrství

3.1	Klasický životní cyklus SW systému

3.2	Nové (objektové) pojetí životního cyklu SW systému

3.3	Vlastnosti použité metodologie

4.	Faktory kvality SW

4.1	Externí faktory kvality

4.2	Interní faktory kvality – modularita

4.2.1

Základní kritéria

4.2.2

Odvozená kritéria

4.2.3

Problém otevřenosti a uzavřenosti

5.	Zpracování uživatelských požadavků

5.1	Requirements Engineering

5.2	Úloha zpracování uživatelských požadavků

5.3	Uživatelské požadavky z organizačního pohledu

5.4	Uživatelské požadavky z pohledu vývoje informačního systému

5.5	Specifikace požadavků

5.6	Analýza oblasti problému

5.7	Procesní struktura Reguirements Engineeringu

5.8	Rámec popisu procesu Reguirements Engineeringu

5.9	Získávání požadavků

5.10	Specifikace požadavků

5.11	Validace požadavků

5.12	Přístupy zpracování uživatelských požadavků

5.12.1

Přímá komunikace s uživatelem

5.12.2

Rozhovor typu „open - end“

5.12.3

Strukturovaný rozhovor

5.12.4

Kolektivní přijímání rozhodnutí

5.12.5

Analýza cílů

5.12.6

Tvorba scénářů

5.12.7

Analýza formulářů

5.12.8

Analýza přirozeného jazyka

5.12.9

Opakované použití požadavků

5.12.10

Analýza problémové oblasti

5.12.11

Vytváření knihoven požadavků

5.12.12

Reverzní inženýrství

5.12.13

Analýza úloh

5.12.14

Sociálně technický přístup

5.12.15

Výhody a nevýhody přístupů odvození uživatelských požadavků

6.	Úvod do procesního mapování

6.1

Proces

6.1.1

Příklady firemních procesů

6.2	Výhody procesní analýzy

6.2.1

Procesní cíle

6.2.2

Procesní projektování

6.2.3

Procesní řízení

6.2.4

Proces řízení cílů

7.	Metodologie analýzy procesu podnikání pomocí procesního mapování

7.1	Definice procesů

7.1.1

Řídící procesy

7.1.2

Hlavní procesy

7.1.3

Podpůrné procesy

7.1.4

Sdílené procesy (sdílené služby)

7.1.5

Vedlejší procesy

7.2	Rámcový model procesů

7.3	Cyklus inovace podnikatelského procesu

7.3.1

Fáze zaměření (plánování)

7.3.2

Fáze procesní modelování – (krok 3) zmapování stávajícího stavu

8.	Úvod do problematiky koncepce datového skladu (DW)

8.1	Základní koncepty datového skladu

8.1.1

Centralizovaný datový sklad

8.1.2

Nezávislé Data Marty

8.2	Součásti datových skladů

8.2.1

Zdrojové systémy

8.2.2

Transformace dat

8.2.3

Datový sklad (Data Warehouse)

8.2.4

Nástroje pro přístup a dotazy

8.3	Využití datového skladu

8.4	Tvorba datového skladu

8.5	Dimenzionální modelování

8.5.1

Tabulky faktů

8.5.2

Dimenze

8.5.3

Multidimenzionální modelování

8.5.4

Rozdíly mezi relační a vícerozměrnou databází

8.5.5

Multidimenzionální kostka

8.6	Uložení dat v OLAP databázi

8.7	Rozdíly mezi provozními systémy a datovým skladem

8.7.1

Koncepční rozdíly

8.7.2

Technologické rozdíly

8.8	Valitativní vlastnosti OLAP

8.9	Životní cyklus řešení Data Warehouse

8.9.1

Fáze vytvoření DW

8.9.2

Fáze užití DW

8.9.3

Fáze údržba DW

8.10	ourdonova strukturovaná metoda

8.11	DFD – Data Flow Diagram

8.12	Datové modelování v CASE

8.13	Seznam událostí

8.14	Dynamický model

"1. Předmět zkoumání SW inženýrství

SW inženýrství se zabývá především problémy tvorby velkých SW systémů, který je chápán jako déle trvající proces, který lze rozdělit do několika samostatných etap. Struktura a charakter jednotlivých etap vývoje SW systému představuje metodologii.

Klasický životní cyklus SW systému
Jednotlivé etapy probíhají po sobě v jasně definovaných časových úsecích (tzv. kaskádový vývoj), kdy zahájení následující etapy bylo podmíněno ukončením etapy předcházející.(Analýza – Návrh – Programování – Šíření).
Nevýhody:
• Rozdělení úsilí na části, kdy předá analytik analýzu návrháři, který předá návrh vývojáři, což vede k situaci, že se tito řešitelé nesetkají společně a nebudou sdílet důležité pohledy na podstatu věci.
• Minimalizace míry pochopení problému v průběhu projektu. Pochopení se vyvíjí během projektu, což vede ke korekci předchozích etap. Revize analýzy a návrhu a následné využití odvozených znalostí vede ke zvýšení šancí na úspěch projektu.
• Obtížné začlenění nových myšlenek do projektu.
• Přidělení největšího časového prostoru etapě programování na úkor analýzy a návrhu.
Nové (objektové) pojetí životního cyklu SW systému
Klade důraz na souhru mezi jednotlivými etapami vývoje.
Výhody:
• Zvýšení pochopení míry problému. Tým používá nové myšlenky a staví robustnější systém.
Nevýhody
• Nevýhodou je nutná etapizace předávání „hotových“ výsledků zatím neukončeného vývoje (např. kompletní analýza), což vytváří umělé bariéry mezi jednotlivými etapami
Podmínky:
• Týmový přístup ( jeden člověk nezná všechny aspekty řešeného problému)
• Přidělení odpovídajícího času jednotlivým etapám.
• Zajištění zpětné vazby mezi jednotlivými etapami (snadněji se vymění model než systém)
Vlastnosti použité metodologie
Neexistuje universální metodologie pro vývoj SW, protože každá organizace je v podstatě jedinečná. Proto vývojový proces SW musí:
• Provést kontrolu, zda vývojový tým správně porozuměl řešenému problému.
• Vzít v úvahu, že v týmu se objevuje v závislosti na složitosti řešeného problému řada rolí.
• Podporovat komunikaci mezi členy týmu, kteří tyto role zastávají
• Vzít v úvahu zpětnou vazbu mezi etapami vývoje.
• Vyvinout produkty, které informují uživatele o vývoji SW, ale přitom eliminují nadbytečné papírování.
• Realizovat SW produkt pokud možno co v nejkratší době.

2. Faktory kvality SW

Základním cílem SW inženýrství je tvorba kvalitního SW. Kvalita je však příliš obecný pojem, proto ji charakterizujeme pomocí faktorů, které dělíme do dvou základních skupin.
Externí faktory kvality SW.
Posuzuje uživatel SW systému. Jsou rozhodujícími pro vývoj SW.
Interní faktory kvality SW
Posuzuje vývojář a jsou klíčovými pro zabezpečení externích faktorů. Návrhář musí použít takové techniky, které zlepšují interní faktory, aby zabezpečil dosažení zlepšení externích faktorů kvality SW."

Přednášky jsou doprovázeny schématy a tabulkami.