1.	Vývoj společnosti

2.

Itálie

3.	Francká říše

4.	Byzantská říše

5.

Bulharsko

6.	Chorvatsko

7.

Srbsko

8.

Polsko

9.	Kyjevská rus

10.	Zlatá horda

11.	Uherský stát

12.

Británie

13.

Vikingové

14.	Arabská říše

15.	Boj za rekonquistu

16.	Boj o investituru

"Francká říše
-stát Franků – germánský kmen
-Frankové se při stěhování národů usadili na S dn. Francie, J Belgie a Z Německa v okolí Rýnu
-měli tu své obce a po zániku ZŘŘ se osamostatnili a dokázali si rychle založit vlastní stát
-Francká říše vznikla už 481 (5 let po zániku ZŘŘ)
-založil ji Childerich I. Merovech z rodu Merovejců (nová vládnoucí dynastie) a vedl Franky v bitvě na Katalánských polích
-zatím jen kmenový svaz  vojensky sjednotil kmeny
-stát založil až jeho syn Chlodvik (*z Chlodvik se vyvine jméno Ludvík)  porazil zbytky římských legií
-přijal křesťanství – církev podporovala panovníky v budování státu  král je odměňuje (pozemkové dary)
-ariáni (sekta v rámci křesťanství) se snažili prosadit už za řím. císaře Konstantina, byli i ve FrŘ
-Chlodvik kvůli náboženské čistotě ariánce stíhal – opora biskupů (králové pak podporují i papeže)
-Chlodvik vládne hned po smrti otce 481 až 511 a po něm další Merovejci
-v 7. st. (629-693) vládne Dagobert – útočí až na naše území (Sámova říše)  Sámo ho vždy porazil
-Merovejci říši rozdělili na komitéty = marky  měly své správce ze šlechty – komitáti (vybírali daně, soudní záležitosti)
-správce královského paláce = majordomus zajišťoval chod královského dvora, později vojevůdci i zástupci krále v jeho nepřítomnosti
-majordomus Karel Martel (‚Kladivo‘) byl i velitelem královského vojska – 732 zastavil útoky Arabů (z Pyrenejského pol.) v bitvě u Poitiers
-jeho syn Pipin Krátký po něm nastupuje jako majordomus a díky otcově popularitě svrhl 751 posledního merovejského krále a stal se franckým králem  nová dynastie Karlovců
-Karlovci podporovali církevní stát proto se zaměřili na boj proti Lang. kteří ho ohrožovali  velice úspěšná válka – posílila moc papeže i franckých králů
-774 zničil Langobardskou říši Karel I. Veliký (syn Pipina K.)
-Karel I. Veliký 768-814 (8.-9. st. = vrcholné období FrŘ)
-ujímá se vlády po souboji s bratrem Karlomanem
-definitivně dobyl Lang. říši a nechal se korunovat Langobardským králem  S a Stř. Itálie + Řím s papežským státem a stal se jeho ochráncem
-800 se mu papež Lew III. odměnil za boj proti Lang.  korunoval ho Římským císařem
-v E byli 2 císařové (VŘŘ = Byzanc + FrŘ)
-sídlem křesťanství se stal Řím pod FrŘ  to se nelíbilo ByŘ
-papež = hlava Z církve, metropolita = hlava byz. křesť. (podléhá byz. císaři)
-1054 dochází k definitivnímu oddělení Z (=katolická církev) a V (=byzantská církev) křesťanství
-805 Karel I. Veliký útočí na naše území  neúspěšně
-dále útočí na V do říše Avarů – 791 ji zničil ale nezabral
-na V do Polabí hl. proti Sasům a polabským Slovanům (Lužičtí Srbové) – zabral saské území, Polabí zabíral postupně (vedl proti nim vyvražďovací války)
-na Z na Bretaň – jen unitární závislost
-na J proti Arabům – definitivně je vyhnal z FrŘ za Pyreneje  za Pyrenejemi zabral Španělskou marku (centrum Barcelona)
-vydává zákoníky – podle vzoru Římanů a starých kmenových tradic
-tradiční ‚Zákoník Salský‘ Lex salica ze 6. st.
-kultura za Karla I. Velikého = karolinská renesance – prerománská kultura (nové germánské vlivy)
-jednotný jazyk – latina, nové jednotné písmo latinská minuskula (základem byla latinka)
-Karel I. Veliký zavedl mincovní reformu – stříbrné mince denáry (do 13. st.)
-podporoval umění a vzdělání
-814 zemřel – byl pochován v Cáchách
-říše byla rozdělena do správních celků (se správci) – v některých částech říše byla úroveň vyspělosti vyšší (hl. na J, méně vyspělý S a Z)
-po Karlovi I. Velikém vládne jeho syn Ludvík Pobožný 814-843
-Ludvík Pobožný vydal 843 závěť – Verdénská smlouva  rozdělil říši na 3 díly (mezi 3 syny)
Karel Holý – Z
Lothar – Stř. (největší)  císař
Ludvík Němec – V (nejmenší)
-Středofrancká říše se rozpadla nejdřív  870 Lothar zemřel
-po jeho smrti byla podepsána Mersénská smlouva – rozdělení na ZFŘ a VFŘ (část pův. Středofrancké říše se stala nezávislou ale ne na dlouho), titul císaře dostal Ludvík Němec
-VFŘ se po vymření dynastie Karlovců 911 rozpadla na spoustu malých knížectví, vévodství a hrabství
-nájezdy z V – kočovní Maďaři kteří se usadili na území býv. říše Avarů
-knížectví se proto začala vojensky spojovat – do čela byl postaven nejméně ohrožený saský vévoda Jindřich I. Ptáčník 919-936
-na hranicích s Maďary postavil hradby, poslal tam družiny těžkooděnců, některým šlechticům daroval obléhaná území, aby je chránili
-Jindřich I. Ptáčník pokračuje ve vyhlazovacích válkách proti Slovanům
-955 jeho syn Ota I. v bitvě na řece Lehu definitivně Maďary porazil (na jeho straně se boje účastnil i čes. kníže Boleslav I.)
-962 Ota I. vojensky donutil papeže aby ho korunoval Římsko-německým císařem  počátek vytváření Svaté říše římské národa německého (až do 1806 kdy byla zničena Napoleonem)
-ZFŘ zanikla vymřením Karlovců 987 – rozpadla se na menší oblasti"

Pro neznalé tématu je velmi těžké se v práci orientovat. Kvůli snaze být co nejstručnější v práci často dochází ke zkreslení a zjednodušení. V některých místech práce působí zmateně.