1	Předmět psychologie

1.1	Teoretické

1.2	Aplikované

2	Antická psychologie

2.1	Aristoteles

2.2	Hippokrates

2.3

Galenos

3Vědecká psychologie

3.1	Biologický přístup

3.2	Tvarová psychologie = gestaltismus

3.3	Behaviorální psychologie

3.4	Hlubinná psychologie

3.5	Humanistická psychologie

4	Metody psychologie

4.1	Pozorování

4.2	Experiment

4.3

Rozhovor

4.4	Dotazníkové metody

4.5	Psychologické testy

4.6	Hodnocení produktů činnosti

5	Počátky vývoje dítěte

5.1	Lásce i mateřské se musíme naučit

5.2	Prenatální období

5.3	Přirozený příchod na svět

5.4	Novorozenecké období

5.5	Kojenecké období

5.6	Batolecí období

6	Vývoj osobnosti – zrání či učení

6.1	Vnitřní výbava – zrání

6.2	Vnější prostředí - učení

6.3	Diferenciační pojetí vývoje osobnosti

6.4	Stadiální pojetí vývoje osobnosti

7	Obecné zákonitosti psychiky

71	Psychické procesy

7.2	Psychické stavy

8

Vědomí

8.1	Stupňovitost vědomí

8.2	Stavy vědomí – biologické hledisko

9	Psychická struktura osobnosti

9.1	Vlohy, schopnosti, dovednosti

9.2	Sociální inteligence

10

Tvořivost

10.1	Produkty tvořivosti

10.2	Tvůrčí proces

11	Temperament a charakter, rysy osobnosti

11.1	Antická typologie

11.2	Kretschmer, Scheldon - Biologické pojetí

11.3	I.P.Pavlov - Fyziologické výzkumy

11.4	C. G. Jung

11.5	H. J. Eysenck

11.6

Charakter

12

Motivace

12.1

Potřeby

12.2	Maslowova hierarchie lidských potřeb

12.3

Pocity

12.4	City a emoce

12.5

Postoje

12.6

Zájmy

12.7

Předsudky

13

Stres

13.1	Stresová reakce

13.2

Stresory

13.3	PTSP- posttraumatická stresová porucha /Katastrofický syndrom/

13.4	Strategie zvládnutí stresu i obranné mechanismy

14	Začleňování člověka do společnosti

14.1	Pozice, status role

14.2	Skupinové normy

14.3	Skupinová konformita

15	Sociální kognice

15.1	Druhy sociálních schémat

15.2	Sociální percepce

16	Teorie komunikace

16.1	Metakomunikace

17	Neverbální (mimoslovní) komunikace

17.1

Mimika

17.2	Zrakový kontakt

17.3

Gesta

17.4

Haptika

17.5

Postoje

17.6

Proxemika

17.7	Předměty kolem nás

18	Verbální komunikace a neverbální složky řeči

18.1

Řeč

18.2	Příprava vlastního mluveného projevu

18.3	Umění naslouchat

19	Sociální konflikt

19.1	Konflikt interpersonální

19.2	Zvládání konfliktů

20	Asertivita

20.1	Asertivní dovednosti

20.2	Mýty kolem asertivity

21	Prosociální chování

21.1	Sociální afiliace

22	Skupina a její rozdělení

22.1	Skupinové klima

22.2	Komunikace ve skupině

22.3	Sociometrie

"11 Temperament a charakter, rysy osobnosti
11.1 Antická typologie
cholerik, melancholik, flegmatik a sangvinik jsou termíny antické
11.2 Kretschmer, Scheldon - Biologické pojetí
3 základní typy stavby těla:
 Pyknická - oblé, měkké tvary, zvětšeným objemem hrudníku a břicha a kulatou hlavou.
- nekomplikovaná povaha, bývá sdílný, otevřený, je přizpůsobivý, pohodlný, požitkářský,
 Astenická - štíhlé postavy , spíše uzavřené, nepřístupné, ale se značnou vnitřní vzrušivostí obtížně se přizpůsobují, mají sklon k formálně logickému myšlení
 Atletická - rovnoměrně rozvinutá svalnatá postava, buď flegmatičtí nebo naopak choleričtí.
11.3 I.P.Pavlov - Fyziologické výzkumy
- temperament je projevem typu vyšší nervové činnosti.
3 vrozené vlastnosti nervových procesů:
 Síla - schopnost nervového systému odolávat různým zátěžím
 Vyrovnanost - schopnost ovládat a tlumit svá silná podráždění
 Pohyblivost - pohotovost reakce
typ – silný - vyrovnaný - pohyblivý porovnejte se sangvinikem
- silný - vyrovnaný - nepohyblivý porovnejte s flegmatikem
- silný - nevyrovnaný porovnejte s cholerikem
- slabý porovnejte s melancholikem
11.4 C. G. Jung
Typologie C. G. Junga – někdy nazývaná typologie funkcí a postojů:
 Introvert – vnitřní prožívání, subjektivní názory, uzavřený, spolehlivý
 Extrovert – zaměřený na vnější svět, přizpůsobivý, otevřený okolí, praktik a realista
11.5 H. J. Eysenck
Dvě dimenze osobnosti:
 Dimenze extraverze – introverze
 Dimenze neuroticismu s krajními póly stabilita – labilita = vyjadřuje odolnost vůči zátěži
“Temperament je obecná vlastnost duševní dynamiky jedince, nemá vlastní zážitkový obsah a uplatňuje se ve způsobech reagování, prožívání a chování jedince. Na temperamentu závisí, jak snadno /rychle/ u něho vznikají city, jak jsou silné /intenzivní/, jak živě se projevují navenek a jak rychle se střídají .”

Základními znaky temperamentu:
 celkové zaměření duševních dějů - intro-extraverze
 celkové emocionálního ladění duševních dějů libost- nelibost
 snadnost či nesnadnost s jakou se reakce objeví, “práh” vzrušivosti
 trvání reakce po skončení podnětu
Temperament se přímo podílí na formování povahových rysů osobnosti, neboť regulace stimulace a aktivace vyžaduje určité způsoby chování, které /když se osvědčí/, se mohou upevnit jako trvalejší tendence. Lze rozeznávat aktivní a pasivní regulaci aktivace
11.6 Charakter
“Charakter je subsystém osobnosti, který umožňuje kontrolu a řízení jedincova jednání podle společenských, zejména morálních požadavků.”"

Práce je vhodná jako maturitní otázky.