1.	Svatý Kryštof – socha

2.	Svatý Kryštof - světec

3.	Texty na podstavci sv.Kryštofa

4.	Emanuel Max ( 1810 - 1901)

"Socha svatého Kryštofa zdobí Karlův most již od roku 1857.
Z pískovce ji Vytesal sochař Emanuel Max a postavil na místo někdejší vojenské strážnice, která se roku 1784 zřítila do Vlatavy.
O tomto světci, který žil ve 3. století je zachováno málo zpráv.Původně se snad jmenoval Adokymnos, byl šiřitel víry v Pataře v Lýkii v Turecku. Byl to muž obrovité postavy, který chtěl sloužit pouze největšímu z králů. Když viděl, že král, kterého pokládal za největšího, se bojí ďábla, dal se do služeb ďáblovi, ale poznal, že i ten se bojí kříže., Na radu křesťanského poustevníka sloužil Kristu tak, že přepravoval pocestné přes rozvodněnou řeku. Jednou přenesl přes řeku dítě, které bylo stále těžší a těžší. Byl to sám malý Ježíš, který se mu zjevil v podobě dítěte. Obra pokřtil a dal mu jméno Christophorus. Na znamení, že chlapec byl opravdu Kristus, se zazelenala a vyrašila Kryštofova hůl. Když byl uvržen pohany do žaláře, poslali mu dvě dívky, aby prostřednictvím jejich lásky zapomenul na Boha. Místo toho, aby jej dívky svedly, přiměl je Kryštof k pokání a víře. Stejně jako on byly i ony popraveny stětím mečem. Stalo se tak za doby vlády císaře Decia kolem roku 250 n.l. Jeho vyobrazení je nejčastější v románské nástěnné malbě - obr opírající se o mohutnou hůl, někdy o kmen stromu (někdy zelený) a nesoucí na ramenou malé dítě - Ježíška. Jeho socha od Emanuela Maxe z roku 1854 stojí na Karlově mostě v Praze. Je uctíván 25. července. Podle středověké pověry každý,kdo uvidí obraz sv. Kryštofa, neutrpí ten den škodu. Byl proto patronem cestujících, v moderní době jej církev jmenovala patronem automobilistů.
Emanule Max jej vyobrazil v nadživotní velikosti, jak nese na svém rameni Ježíška a pomáhá si při překonání vodního živlu vysokou holí."