1

Úvod

2	Dokonale konkurenční trh práce

2.1	Příjmové veličiny v analýze trhu práce

2.2	Nákladové veličiny v analýze trhu práce

2.3	Poptávka na trhu práce

2.3.1

Poptávka firmy, prodávající svůj výstup na dokonale konkurenčním trhu

2.3.1.1

Poptávka firmy po práci v krátkém období

2.3.1.2

Poptávka firmy po práci v dlouhém období

2.3.1.3

Faktory ovlivňující poptávku firmy po práci

2.3.1.4

Tržní poptávka po práci

2.3.2

Poptávky firmy, prodávající výstup na nedokonale konkurenčním trhu

2.3.2.1

Volba optimálního množství práce v krátkém a dlouhém období

2.3.2.2

Tržní poptávka po práci

2.4	Nabídka práce

2.4.1

Individuální nabídka práce

2.4.2

Tržní nabídka práce

3	Nedokonale konkurenční trh práce

3.1	Segmentace trhu

3.2	Poptávka na nedokonale konkurenčním trhu práce

3.2.1

Volba optimálního množství práce v krátkém období

3.2.2

Volba optimálního množství práce v dlouhém období

3.3	Odbory na trhu práce 24

3.3.1

Prosazování monopolní síly odborových svazů na trhu práce

3.3.2

Alternativní strategie odborů pro zvyšování mezd

3.4	Bilaterální monopol na trhu práce

3.5	Vláda a trh práce

4	Nezaměstnanost

4.1	Míra nezaměstnanosti

4.2	Nezaměstnanost frikční, strukturální a cyklická

4.3	Nezaměstnanost dobrovolná a nedobrovolná

4.4	Dlouhodobá nezaměstnanost

4.5	Přirozená míra nezaměstnanosti

4.5.1

Rostoucí přirozená míra

4.6	Nezaměstnanost vs. Inflace a GDP

4.6.1

Phillipsova křivka

4.6.2

Okunův zákon

5	Politika zaměstnanosti

5.1	Politika zaměstnanosti, politika trhu práce

5.2	Nástroje politiky zaměstnanosti

5.2.1

Klasifikace podle cílové skupiny

5.2.1.1

Nástroje orientované na nezaměstnané osoby

5.2.1.2

Nástroje orientované na zaměstnané osoby

5.2.2

Klasifikace z hlediska podnětů k vystoupení z trhu práce či podnětů ke vstupu na trh práce

5.2.3

Klasifikace programů PZ podle OECD

5.2.3.1

Aktivní programy

5.2.3.2

Pasivní programy

5.3	Politika zaměstnanosti v tržních ekonomikách, Česká republika

5.4	Srovnání politiky zaměstnanosti ČR a vybraných států EU

5.4.1

Zprostředkování zaměstnání, Státní politika zaměstnanosti

5.4.2

Hmotné zabezpečení

5.4.3

Rekvalifikace

5.4.4

Program pomoci při zahájení vlastního podnikání, tvorba nových pracovních míst

5.4.5

Program podpory vytváření veřejně prospěšných míst

5.4.6

Program pomoci absolventům škol

5.5

ČR a EU

6	Seznam použité literatury

“2 NEDOKONALE KONKURENČNÍ TRH PRÁCE

Ideální model trhu práce však je pouze jen teorie. Na trh práce ve skutečnosti působí řada různých faktorů. Jak již bylo řešeno v úvodu, trh práce jako takový má svá specifika, protože nositeli práce jsou lidé se svým myšlením, názory a preferencemi. Na trh práce také vstupuje vláda, která na trhu intervenuje. Také zde působí zvláštní skupiny či sdružení známe pod názvem odbory. Existují velké rozdíly v pracích i mzdách a řada jiných faktorů.
Trh práce v nedokonalé konkurenčním prostředí je také poněkud méně pružnější než trh s výrobky a službami. Znamená to, že množství nabízené práce se nezvětšuje a nezmenšuje v souladu se změnami poptávky po této práci. Působí zde geografické hledisko, protože lidé mají jakousi psychickou vazbu na místo, kde dosud žili a žijí. Jsou tedy méně ochotní se z této oblasti stěhovat do oblasti s vyššími mzdami nebo oblasti s vyšší zaměstnaností. Toto geografické hledisko může také ovlivňovat nedostatek bytů nebo daňová zátěž, která pohlcuje část přírůstku mzdy, jenž může přestěhováním vzniknout. Nejen nižší pružností ale i pomalejšími adaptačními (přizpůsobovacími) procesy se trh práce liší od trhu výrobků a služeb. Tyto adaptační procesy, pomineme-li již zmíněnou geografickou stránku, brzdí i časová náročnost rekvalifikace pracovníků.
Také na straně poptávky po práci působí některé zněpružňující faktory. Mezi tyto patří efektivnostní mzdy. To jsou mzdy vyšší než činní příjem z mezního produktu práce. Tyto mzdy firmy vyplácejí pracovníkům z důvodů motivování k vyššímu pracovnímu nasazení. Také snaha udržet si pomocí vyšší mzdy pracovníky důležité pro firmu i v době menšího odbytu. Firma totiž očekává, že nastane oživení poptávky po jejich produktech a odstraňuje tak transakční náklady, jenž by byly s náborem a vyhledáváním nových pracovníků stejného typu spjaty. Jde samozřejmě také o udržení know-how, o které by firma přišla společně s pracovníkem odcházejícím ke konkurenci. Toto jsou narušení „čistící“ funkce tržní ceny. Institucionální faktory jsou dalším znepružňujícím aspektem na trhu práce. Sem patří zejména pracovněprávní předpisy, které regulují např. propouštění pracovníků, délku pracovní doby apod. Je nutno však podotknout, že určitá míra regulace (znepružňující faktor) státem je pro trh práce nezbytná, a to pro jeho specifika vyplývající s nositelů práce – lidí."

Práce obsahuje velké množství grafů a tabulek.