1.	Psychologie osobnosti, determinace

1.1.

Předmět

1.2.

Osobnost

2.	Struktura osobnosti

2.1.	Schopnosti

2.1.1.

Inteligence

2.2.

Charakter

2.3.	Temperament

2.4.	Rysy osobnosti

3.	Základní teorie psychologie osobnosti

3.1.	Subjektivující směry

3.2.	Objektivující směry

3.3.	Model vrstev osobnosti O.Čačka(1997):

3.3.1.

Vrstva elementárních, biologicky a dispozičně podmíněných funkcí rozvíjených od raného dětství

3.3.2.

Vrstva komplexnějších, sociálními podmínkami určovaných a učením od dětství osvojovaných duševních útvarů

3.3.3.

Vrstva od počátku dospívání samostatně volených, postupně harmonizovaných individ. egotendencí

3.3.4.

Vrstva autokultivací formovaných sebepřekračujících aspektů existence dospělého

“ Základní teorie psychologie osobnosti

Přestože psychologie prodělala v posledním století výrazný vývoj, dodnes je v jejích publikacích patrný svár jakoby dvou různých psychologií, na jedné straně -=subjektivující, chápající a vysvětlující, na druhé straně-
=objektivující, která pitvá celek duševního dění a popisuje jeho izolované složky.
Subjektivující směry chápou duševní činnost jako specifický jev odlišný od fyzikálních i chemických dějů. Při jejím zkoumání aplikují výhradně „psychologické postupy“ (empatii, porozumění aj.). Nezajímají se o její dílčí elementy, ale snaží se porozumět člověku v celku jeho životního projevu: „nestuduji maltu a cihly, ale architekturu. Např: fenomenologie, psychoanalýza, individuální psychologie, humanistická psychologie, duchovědná p. aj.
Objektivující směry aplikují na zkoumání lidské psychiky postupy přírodních věd (experiment, pozorování, měření výkonu atp.). Můžeme je přirovnat k jakési „duševní chemii“. Rozebírají vědomí na dílčí prvky a ty pak zkoumají izolovaně, nejčastěji laboratorními experimenty. Patří k nim asocianisté, tvarová ps., behaviorismus, psychoreflexologie aj.

O nejjednodušším – horizontálním modelu struktury osobnosti (schopnostech,
charakteru a temperamentu) jsem se již zmínila. Vertikální „vrstvový“ model je třeba přiřadit, aby byly žřetelné vývojové aspekty tvořící dynamicky integrovaný celek.

model vrstev osobnosti O.Čačka(1997):
1) vrstva elementárních, biologicky a dispozičně podmíněných funkcí rozvíjených od raného dětství (poznávací procesy, emotivita)
2) vrstva komplexnějších, sociálními podmínkami určovaných a učením od dětství osvojovaných duševních útvarů (vědomosti, postoje, role)
3) vrstva od počátku dospívání samostatně volených, postupně harmonizovaných individ. egotendencí (sebeuvědomování, sebehodnocení)
4) vrstva autokultivací formovaných sebepřekračujících aspektů existence dospělého (vzdělanost ve smyslu integrace obrazu světa, moudrost, relativně stabilní hodnotové vědomí a charakter)"