1.

Úvod

2.	Základní principy strategické organizace

3.	Vývoj organizační struktury velkých podniků

4.	Charakteristické rysy implementace

5.

Závěry

"3. Vývoj organizační struktury velkých podniků
Polticko-ekonomické uspořádaní světa po 2. světové válce umožnilo zejména v USA, kde existoval výrazný přebytek kapacit na straně poptávky, vznik velkých integrovaných společností (např. GM, U.S. Steel, …) v podstatě stejně organizačně uspořádaných, které lze charakterizovat jako výrobně orientované firmy se silně centralizovaným byrokratickým způsobem řízení se všemi jeho neduhy [1,2].
Nasycení národních trhů v 60. a zejména 70. letech znamenalo pro podniky v tržním hospodářství nutnost hledat nové způsoby zajištění očekávaných příjmů. Jestliže předchozí období lze chápat jako dobu extenzivního růstu hlavních oborů podnikání, tyto dekády znamenaly pro mnoho společností rozšíření aktivit do mnoha dalších oborů a spojování do nejrůznějších holdingů, často ve velice nesourodých oblastech např. společnost ITT obhospodařovala telekomunikace, pojišťovnictví, provoz hotelů, pronájem vozů a síť rychlého občerstvení.
Jak vlastníci, tak vrcholový management těchto společenství spoléhal na pozitivní vliv diverzifikace kapitálu do různých odvětví a zejména na nejrůznější synergické efekty plynoucí z takového uspořádání. Obecně byly tyto holdingy uspořádány divizně, přičemž vrcholové řídící složky usilovaly zejména o pevné finanční řízení celého uskupení. Až do konce 80. let toto divizní uspořádání opravdu přinášelo očekávaný efekt na straně výnosů pro akcionáře."

Práce je doplněna o schéma.