"Vzít do vazby nelze obviněného, který je stíhán pro úmyslný trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jeho horní hranice nepřevyšuje dva roky, nebo pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, na který zákon stanoví odnětí svobody, jeho horní hranice nepřevyšuje tři roky.

Uvedená omezení se však neužijí, jestliže obviněný
a) uprchl nebo se skrýval
b) opakovaně se nedostavil na předvolání a nepodařilo se jej předvést ani jinak zajistit jeho účast při úkonu trestního řízení
c) je neznámé totožnosti a dostupnými prostředky se ji nepodařilo zjistit
d) již působil na svědky nebo spoluobviněné nebo jinak mařil objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání, nebo
e) pokračoval v trestné činnosti, pro niž je stíhán

Zákon výslovně stanoví povinnost orgánů činných v trestním řízení vyřizovat vazební věci přednostně a s největším urychlením. Vazba v přípravném řízení a v řízení před soudem smí trvat jen nezbytně nutnou dobu.
O vazbě se rozhoduje usnesením, proti němuž je přípustná stížnost. Stížnost obviněného však nemá odkladný účinek. Rozhodnutí o vazbě musí být odůvodněno též skutkovými okolnostmi, což se týká jak samotných důvodů vazby, tak i odůvodněnosti zahájení trestního stíhání.
Usnesení, jímž se obviněný bere do vazby, musí obsahovat zejména:
 označení soudu, který o vzetí do vazby k návrhu státního zástupce rozhodl
 přesné označení obviněného tak, aby nemohl být změnění s jinou osobou
 výrok o vzetí do vazby s poukazem na některý z důvodů vazby podle § 67
 údaj o tom, kdy se vazba započítává
 poučení o opravném prostředku"

Práce je doplněna o tabulku.