Obsah

1.

Úvod

2.	Metodika práce

3.	Stavba těla včely

3.1.	Vnější kostra těla

3.2.	Vnitřní kostra těla

3.3.

Hlava

3.4.	Ústní ústrojí

3.5.

Hruď

3.6.

Křídla

3.7.

Nohy

3.8.

Zadeček

3.9.	Trávicí ústrojí

3.10.

Vyměšovací ústrojí

3.11.

Žlázová soustava

3.12.

Dýchací ústrojí

3.13.

Krevní oběh a hemolymfa

3.14.

Nervová soustava

3.15.

Smyslové orgány

3.16.

Pohlavní ústrojí

4.	Genetika a plemenitba včel

4.1.	Specifika genetiky včely

4.1.1.

Dědičnost pohlaví a vznik diploidních trubců

4.1.2.

Partenogenetické dělnice a matky

4.2.	Plemenitba včel

4.2.1

Příbuzenská plemenitba

4.2.2.

Křížení

4.2.3.

Dědivost

5.Nemoci a škůdci
5.1.Nenakažlivé nemoci plodu a včel

5.1.1.

Hynutí plodu hladem

5.1.2.

Hynutí plodu zimou

5.1.3.

Hynutí plodu přehřátím

5.1.4.Průjem včel
5.1.5.Zácpa včel (májovka)

5.2.	Nakažlivé nemoci

5.2.1.

Virové nákazy

5.2.2.

Bakteriální nákazy

5.2.3.

Houbová onemocnění

5.2.4.

Parazitární nemoci

5.3.

Škůdci

5.3.1

Pavouci

5.3.2

Roztoči

5.3.3

Zavíječi

5.3.4.

Sršňovití

5.3.5.

Kožojedovití

5.3.6.

Ptáci

5.3.7.

Savci

6.	Včelí produkty

6.1.

Med

6.1.1.

Fyzikální vlastnosti

6.1.2.

Chemické složení

6.1.3.

Použití

6.2.	Včelí vosk

6.2.1.

Fyzikální vlastnosti

6.2.2.

Chemické složení

6.2.3.

Použití

6.3.

Propolis

6.3.1.

Fyzikální vlastnosti

6.3.2.

Chemické vlastnosti

6.3.3.

Použití

6.4.

Pyl

6.4.1.

Fyzikálně chemické vlastnosti

6.5.Mateří kašička

6.5.1.

Fyzikálně- chemické vlastnosti

6.5.2.

Použití

6.6

Včelí jed

6.6.1.

Fyzikálně- chemické vlastnosti

6.6.2.

Působení včelího jedu na organismus

7.

Závěr

8.	Použitá literatura

"5.2.3. Houbová onemocnění
Zvápenatění včelího plodu
Onemocnění je způsobené mikroskopickou houbou- plísní Ascosphaera apis. V ČR pozorujeme v poslední době zvýšený výskyt této nemoci. Larva se nakazí výtrusy nebo myceliem většinou potravou. Výtrusy vyklíčí v žaludku a v zadní čísti střeva vyrostou do dlouhých vláken. Mycelium pak pronikne střevní stěnou, vyplní tělní dutinu, proroste až na povrch larvy a tam případně vytvoří plodnice. K úmrtí dochází již během dvou dnů po zavíčkování. Dospělým včelám nehrozí. Spory jsou velice odolné. Jsou infekční 15 let.
Zkamenění včelího plodu
Zkamenění bylo popsáno z Evropy, Severní a Jižní Ameriky. V ČR se vyskytuje vzácně. Onemocnění je způsobeno obvykle houbou Aspergillus flavus. Plíseň tvoří dlouhí článkovitá vlákna. Konidie nebo askospory se šíří větrem i vodou. V žaludku, kam se dostanou potravou, vyklíčí. Hyfy prorostou celou larvu, která uhyne a promění se ve velmi tvrdou mumii. Tato houba napadá i dospělé včely a někdy i člověka, u něhož může vyvolat myotický zánět plic.
5.2.4 Parazitární nemoci
Nosematóza
Je to nejrozšířenější nemoc dospělých včel. Odhaduje se, že u nás je prvokem napadeno asi 50% včelstev. Původcem je prvok Nosema apis. Spora prvoka je oválná. Včely se jí nakazí v potravě. Ve včelstvu se nemoc nejvíce šíří pojídáním výkalů. Na intenzitu množení prvoka má vliv mnoho činitelů. Nejvýznamnější jsou teplota a přítomnost bílkovin v potavě.
Varroáza včel
Původcem nemoci je roztoč Varroa destructor. Samičky jsou viditelné pouhým okem. Jsou příčně oválné. Z počátku jsou žlutobílé, později červenohnědé. Jsou lesklé a s dozráváním se u nich vyskytne tvrdý hřbetní štít. Samečci jsou šedobílí s měkkou pokožkou. Trubci, dělnice, popřípadě matky přenesou do včelstva oplozené samičky roztoče. Nákaza se může šířit ročně 5-10 km díky zalétáváním,loupežím dělnice do cizích včelstvech. Vývojový cyklus roztoče probíhá na včelím plodu.
Včelomorkovitost
V některých oblastech ČR je tato nákaza až u 20% včelstev. Původcem je moucha včelomorka obecná- Braula coeca- žijící na těle včel. Je drobná a má hnědé zbarvení, nemá křídla a má tři páry noh. Včelomorky jsou odděleného pohlaví a po spáření klade samička vajíčka na stěny polozavíčkovaných buněk včelího plástu. Z vajíček se lihnou larvy. Po zakuklení se líhne dospělec, který přechází na tělo včely. Vývoj trvá asi 21 dní."

Velmi kvalitně zpracované, text je doplněn i o obrázky.