1.	Vývoj politické situace

1.1

Emigrace

1.2	Politické procesy

1.3	Hledání nepřátel ve vlastních řadách

2.	Komunistická diktatura

3.	Dopady na ekonomiku

4.	Měnová reforma 1953

5.	Zaměření průmyslu

6.

RVHP

7.	Kolektivizace

8.	Varšavská smlouva

9.	Situace za Novotného

“ Procesy

Komunistický režim, který se v únoru 1948 chopil moci, zahájil svou činnost pronásledováním svých odpůrců.
Mnozí z nich se raději rozhodli emigrovat. Odhaduje se, že bezprostředně po Únoru opustilo zemi na 8 tisíc lidí, mezi nimiž byli přední představitelé demokratických stran. Opouštěli svou vlast pouze s nejnutnějšími potřebami a často se stávalo, že se jim útěk nepodařil a místo svobody je čekalo dlouholeté vězení.
Aktivvní činitelé dmokratických stran se domnívali, že se zachrání před pronásledováním tím, že zanechají veškeré politické a veřejné činnosti. Málokdy to stačilo, komunisté tvrdě zasáhli proti starnám, které s nimi tvořily před rokem 1948 NF.
Představitelé NSS a taká ČSL byli zatýkáni a souzeni jako agenti cizích mocností. Nejtěžší úder ale zasáhl členy poslaneckého klubu NSS. Někteří z nich byli v červnu 1950 odsouzeni k smrti a zvláště rozsudek nad M.Horákovou , která prožila 5 let v koncentračním táboře, vyvolal ve světě vlnu pobouření. Poprava ženy takových morálních kvalit, byla skandálem, který poškodil pověst čs. komunistické-ho režimu. Dalšími z popravených byli např. český historik Záviš Kalandra, generál Heliodor Píka a mnozí další.
V letech 1949-53 zahynulo na komunistických popravištích téměř 200 obětí, další stovky zemřely na následky mučení v komunistických věznicích a několik tisíc odsouzených prožilo deset i více let v žalářích. Krutým zacházením s nevinně odsouzenými vězni tehdy neblaze prosluly trestnice v Jáchymově, ve Valdicích a v Leopoldově na Slovensku.
Po roce 1950 začalo docházet k pronásledování i některých vedoucích komunistických funkcionářů, zdůvodňovanému podle sovětských doporučení hledáním nepřátel ve vlastních řadách. Tak byli v roce 1952 podle vymyšleného obvinění odsouzeni k trestu smrti a popraveni např. gen.tajemník KSČ Rudolf Slánský nebo kom. ministr zahr. věcí Vladimír Clementis. K doživotnímu žaláři byl protiprávně odsouzen i Gustáv Husák."

Práce obsahuje překlepy.