1.	Základy společenského chování

1.1

Pozdrav

1.2	Podání ruky

1.3	Oslovování

1.4

Líbání

1.5	Tykání a vykání

2.	Komunikace v zaměstnání

2.1	Komunikace se zákazníky

2.2	Telefonický rozhovor (dopisy, fax)

2.3	Hodnocení a motivace

Použitá literatura

"1.3 Oslovování
Oslovením se dají poznat odlišnosti určitých národů. I oslovení vyjadřuje náš vztah k oslovenému.
Problém, jak oslovit druhého člověka, začíná až ve věku dopívání. Jak olovit spolupracovníky či nadřízené, jak oslovit muže či ženu, která se nám líbí.

1.4 Líbání
V první řadě jde o líbání ruky. Je to projev úcty, uznání a velké zdvořilosti. Neexistuje obecné pravidlo o tom, kdy se líbá ruka. Ruka se může políbit při představování, pozdravu, gratulaci, rozloučení, po tanci. Políbení ruky není zvykem při každodenním styku

1.5 Tykání a vykání
Pokud se setkáváme určitými lidmi častěji, stává se nám na obtíž formální oslovování na překážku. Neznamená t ale, že začneme tykat každému. Zavazuje k zvláštní úctě k druhému.
Vzájemné oslovování křestním jménem, nemusí znamenat, že si musíte tykat. Tykání je výrazem blízkých, přátelských, intimních nebo příbuzenských vztahů. Nabízí ho vždy společensky významnější osoba.
Tykání v zaměstnání s nadřízeným a podřízeným, může být někdy na škodu. Nadřízený by si měl ponechat jitý odstup. Záleží na firemní kultuře a tradicích. Problematické je tykání mezi muži a ženami v zaměstnání. Tykání může svádět k důvěrnostem.
Mladší osoba může požádat starší, aby mu tykali, bez uplatňování stejných nároků. Nebo také postupovat za pomocí nenápadných „narážek“ – jakoby omylem někomu tyknout."