Úvod

1.	Naslouchání

1.1	Fáze naslouchání

1.2	Typy naslouchání

1.3	Naslouchání v kultuře a pohlaví

2.

Empatie

2.1	Co je empatie

2.2	Složky procesu vcítění se

2.3	Schopnosti a vlastnosti člověka potřebné k procesu empatie

2.4	Neverbální projev a emoce

2.5	Empatie jako vlastnost mateřská

2.6	Vývoj empatie u člověka

2.7	Dítě bez lásky

2.8	Rozdíl mezi empatií a soucitem

2.9	Televize a soucit

2.10	Příklady empatických výroků

2.11	Empatické dovednosti

2.12	Empatické naslouchání

2.13	Klady empatie

2.14

Dialog

Závěr
Seznam použitých zdrojů

"1.2 Typy naslouchání:
Podle DeVita můžeme naslouchání rozdělit na dva základní typy, a to na efektivní a aktivní naslouchání.
Efektivní naslouchání nám umožňuje učit se, získávat poznatky o druhých, o světě i o sobě, umožňuje nám vyhýbat se problémům a rozumněji a logičtěji se rozhodovat. Efektivní naslouchání nám pomáhá navazovat a udržovat vztahy s druhými. Díky efektivnímu naslouchání se také dokážeme zapojit do komunikace v zábavné rovině, formou hry, dokážeme ovlivňovat postoje a chování druhých lidí. Při efektivním naslouchání se musí projevit rysy: empatie-objektivita, zdrženlivost-kritičnost, povrchnost-hloubka.
Empatické a objektivní naslouchání znamená, že chceme-li se vcítit do myšlení druhého, měli bychom mu naslouchat s empatií. Snažíme se porozumět jak myšlenkám, tak pocitům druhého člověka a dokud nepochopíme oboje, nedovedli jsme své naslouchání do konce. Objektivní naslouchání znamená, že pokud si budeme o druhém myslet, že je hloupý, bude nás stát určité úsilí, abychom mu objektivně naslouchali a slyšeli něco, co je jasné nebo hluboce pravdivé.
Nezaujaté a kritické naslouchání znamená být přístupný novým informacím, ale zároveň zůstat kritickým. Měli bychom naslouchat i kriticky a to tak, abychom došli k hodnocení nebo k úsudku. Při naslouchání bychom se měli vyhýbat zaujatosti a předčasným úsudkům. Konečné hodnocení bychom měli odložit, dokud plně neporozumíme účelu a obsahu sdělení. Překážkou v naslouchání by mohly být i předsudky, které mohou zkreslovat přijatá sdělení. Předsudky nebo zaujatost mohou vést k tendenci vytrhávat informace z kontextu, tj. přikládat větší význam jen určité části informace.
U povrchního a hloubkového naslouchání je důležitý hlavně vnější význam a pokud budeme reagovat jen na doslovný význam a nevcítíme-li se do mluvčího, neporozumíme mu.Abychom mohli přizpůsobit své hloubkové naslouchání potřebám situace, musíme se zaměřit jak na verbální, tak na neverbální projevy druhého člověka."