1.

Neuron

1.1	Tělo neuronu

1.2	Nervová vlákna

1.3	Klasifikace neuronů

2.	Spoje mezi nervovými buňkami

2.1

Dendrity

2.2	Axon – neurit

2.3

Synapse

3.	Funkce nervových buněk

Použitá literatura
Obrázky

Úkázka z práce:
"2.2 Axon – neurit
Axon – neurit je vždy jen jeden, je tenký a může být dlouhý. Axon zpravidla přímo odstupuje z těla neuronu, vychází z výstupku perikarya, zvaného axonový hrbolek nebo odstupový kužel (konus), v němž chybějí hrudky Nisslovy substance. Axon vede motorický nervový vzruch odstředivě - eferentně – ven z těla buňky. Neobsahuje běžné buněčné organely, je vyživován z těla neuronu. Axon se velmi málo větví (případné větve se nazývají axonální kolaterály), teprve na svém konci má bohaté terminální větvení. Tyto větvičky jsou ukončeny kuželovitým rozšířením – synaptickými knoflíky, které jsou v kontaktu s těly nebo dendrity jiných neuronů a tvoří speciální druh buněčného spojení zvaného synapse.
Nervový impuls vzniká v tzv. iniciálním segmentu, většinou se vytváří v místě začátku axonu a je veden axonem až k jeho konci, kde způsobí uvolnění chemických látek tzv. neurotransmiterů do extracelulárního prostoru – neurotransmitery následně excitují nebo inhibují neurony na druhé straně synapse. Povrch axonu je kryt dvojitou pochvou:
a) vnitřní myelinová pochva není souvislá, je přerušována Ranvierovými zářezy. Je to lipoproteinový komplex slo¬žený z řady koncentrických vrstev, v nichž se vrst¬vička lipidů střídá vždy s vrstvičkou proteinů. Obklopuje silné axony, tvoří izolační vrstvu, brání úniku elektrického proudu z axonu a zvyšuje rychlost vedení axonem, šíření impulsu je díky ní energeticky výhodné. Tuto pochvu mají axony v centrálním i v periferním nervovém systému. Myelinová pochva vzniká mnohočetným spirálním obtáčením plasmatických membrán Schwannovy buňky nebo výběžku buňky oligodendroglie kolem úseku axonu, takže vrstvičky myelinu jsou vlastně modifikované buněčné membrány (Obr. 3).
b) zevní Schwannova pochva (neurilema) – je po celé délce axonu bez zářezů. Obě pochvy izolují jednotlivé axony.
V místě Ranvierova zářezu (Obr. 2 a 3) je axon v CNS bez obalu nebo je kryt jen tenkým výběžkem jiné buňky. Mimo CNS, v periferním nervu, je kryt jen plasmatickými výběžky obou sousedících Schwannových buněk. Ranvierův zářez se v latinském histologickém názvosloví označuje též jako nodus - uzel nervového vlákna. (DYLEVSKÝ, Ivan., 2000 ČIHÁK, Radomír., 1997)"

Práce obsahuje obrázkové přílohy.