"Soudní moc

Pravomoci soudců

Soudní moc zasahuje do politických otázek. Soudy totiž mohou interpretovat zákony a zároveň i je i prohlásit za neplatné, pokud jsou v rozporu s ústavou.
Kongres USA má pravomoc zřizovat i rušit federální soudy a určovat počet soudců. Nesmí však zrušit Nejvyšší soud. Federální soudci jsou do svých funkcí jmenováni natrvalo. Odvolání je možné jen v případě zneužití funkce, tedy v rámci procedury impeachmentu.
Nejvyšším orgánem je Nejvyšší soud (Supreme Court), dále funguje 13 odvolacích a 94 okresních soudů. V rámci jednotlivých států působí státní soudy, které se zabývají většinou trestním a občanským právem a zákony přijatými místními legislativami. Soudci v jednotlivých státech jsou většinou voleni občany, kdežto federální soudci jsou jmenováni prezidentem (se souhlasem Senátu).
„Federální soudy se nezabývají případy, které spadají pod jurisdikci jednotlivých států.“ (Dvořáková, Vladimíra 176:2003). Spadají pod ně případy, jejichž projednání se řídí federálními zákony (např. teroristické útoky, padělaní atd.). Federální soudy řeší spory, ve kterých je žalující stranou vláda USA.
V USA působí i tzv. zvláštní soudy, které byly zřízeny Kongresem.

Nejvyšší soud

Nejvyšší soud má 9 členů (jejich počet však může být Kongresem libovolně změněn). Všichni členové, včetně předsedy, disponují jedním hlasem. K rozhodnutí je nutný souhlas alespoň šesti soudců. „Nejvyšší soud svým rozhodnutím může rušit federální zákony, ale i zákony jednotlivých států, pokud jsou v rozporu s Ústavou, federálními zákony či mezinárodními smlouvami.“ (Dvořáková, Vladimíra 176:2003).
Jedinou možností, jak změnit rozhodnutí Nejvyššího soudu, je přijetí dodatku k Ústavě (to je však procedura, která vyžaduje souhlas 2/3 poslanců ve Sněmovně, a 2/3 Senátorů a poté ratifikaci ¾ státu)."