1.	Učení, definice

2.	Druhy učení

3.	Efektivní učení

3.1	Rozpoznat vlastní problém

3.2

Plánovat

3.3	Ujasněme si svůj cíl

3.4	Hybnou silou je zájem

3.5	Dobré výsledky povzbuzují

3.6	Cílená příprava zkoušky

4.	Dobře známé zásady

5.	Triky a tipy na lepší učení

5.1	Mnemotechnika

5.2

Kartotéka

5.3	Ranschbergova brzda

5.4	Pomoc hypnózou a sugescí

5.5	Zapojení obou hemisfér

5.6

Hudba

5.7	Superlearning (sugestopedie)

5.8	Hypnopedie – učení ve spánku

5.9	Učení před spaním

5.10	Učení se přetížením (paralelní učení)

6.	Individuální přístup ke studiu

7.	Smyslový a představový typ

“ Triky a tipy na lepší učení

Odedávna se zkoušely různé důmyslné triky, jak si usnadnit učení a zlepšit paměť. Všechny tyto triky však pozbývají smyslu, kladou-li větší nároky, než by vyžadovala běžná studijní činnost.

Mnemotechnika – podle jednotlivých představových typů pomáhá kreslení, rýmovačky, tělesná motorika, využití barev, apod. Velmi obvyklé jsou mnemotechnické pomůcky s počátečními písmeny, čísly jako letopočty, jmény, kdy objevujeme skryté slovní či početní hříčky. Právě u mnemotechniky se však ukazuje, že některé její metody vyžadují neúměrně mnoho námahy a času. Třeba čísla prý příliš zatěžují paměť a je účelnější si je poznamenávat, aby si paměť zachovala kapacitu pro důležitější věci.
Další, v tomto případě slušnější příklad, jak si zapamatovat Ludolfovo číslo PÍ na 12 desetinných míst:
„Lín a kapr u hráze, prohlédli si rybáře. Udici měl novou, jikrnáči neuplovou.“
3, 1 4 1 5 9 2 6 5 3 5 8 9
Počet písmen v jednotlivých slovech básničky udává číslice :3,141592653589

Kartotéka –Pomocí kartotéky se dá učební látka rozložit na velmi malé učební jednotky, kdy opakujeme opravdu pouze to, co ještě neumíme. Autoři většinou doporučují založit si pětidílnou kartotéku a podle ovládání či neovládání látky na jednotlivých kartičkách třídit úplně zapamatované, nezažité a neznámé informace. Všechno, co jsme zvládli, můžeme z kartotéky vyřadit.

Ranschbergova brzda – Pokud chceme učební látku opakovat, měli bychom s ohledem na to, že se látku učíme poprvé, změnit okolí, denní dobu, pořadí a způsob postupu. Tímto se totiž naučená látka uloží na různých asociačních drahách a později se může snadněji vybavit. Je třeba dbát na to, aby se podobné věci neučily za sebou, protože zde vzniká jakási brzda z podobnosti, která se podle maďarského psychologa, profesora Pála Ranschberga (1870 – 1945) jmenuje Ranschbergova brzda.

Pomoc hypnózou a sugescí – Motivovat se můžeme i pomocí autohypnózy a autosugescí. K.Tepperwein je velkým zastáncem těchto metod a na rozdíl od Zielkeho je doporučuje jako nejúčinnější prostředek proti strachu ze zkoušky, jako zázračnou metodu při učení cizích jazyků, zvyšování pozornosti a výkonnosti v učení.
Hypnózou se dá dokázat, že každý člověk má univerzální paměť a nemůže zapomenout sebemenší maličkost. Naše paměť přesně ukládá všechny vjemy nejen v hypnotickém stavu, ale kdykoliv a v každém stavu. Proto naše podvědomí reaguje nevrle, snažíme-li se „šprtat“ starým způsobem. Naše paměť opravdu uložila všechna data již napoprvé a každé opakování je nudné a namáhavé. Při učení není nejdůležitější příjem informace, ale trénink reprodukčních schopností. Měli bychom automaticky překládat všechny učební obsahy do jazyka podvědomí – do obrazů, abychom tak podvědomí ulehčili zacházení s nimi.
Žáci jsou v hypnóze schopni uskutečnit výkony, které by jinak nezvládli, lze jim totiž vsugerovat, že jsou vynikajícími malíři, hudebníky apod. Po probuzení z hypnózy si zmíněné schopnosti zčásti uchovávají."

Práce částečně čerpá i z tohoto zdroje: ttp://lernweb.wz.cz/uc.html.
Vysoké učení technické v Brně, Fakulta technologická ve Zlíně