1

Úvod

2	Teoretická část

2.1	Zlo, sociální deviace, agrese, násilí?

2.1.1

Zlo

2.1.2

Sociální deviace

2.1.2.1

Teorie kladoucí důraz na aktéra (devianta)

2.1.2.2

Situační teorie

2.1.2.3

Teorie konjuktivní

2.1.3

Agrese

2.1.3.1

Typy agrese

2.1.4

Násilí a souvislosti

2.1.5

Násilí – otázka pro psychiatry

2.1.5.1

Mezigenerační přenos náchylnosti k násilnému chování

2.1.5.2

Má násilí biologický substrát v mozku

2.1.5.3

Medikamentózní prevence násilného chování

2.1.5.4

Časná detekce a prevence násilí

2.2	Teorie agrese

2.2.1

Instinktivistické teorie

2.2.1.1

Freudova teorie agrese

2.2.1.2

Lorenzova teorie agrese

2.2.1.3

Behaviorismus a agrese

2.2.1.4

Agrese jako produkt sociálního učení

2.2.1.5

Frommovo pojetí agrese

2.3	Typy násilníka

2.3.1

Emocionálně reaktivní typ

2.3.2

Instrumentální typ

2.3.3

Nadměrně kontrolující typy

2.3.4

Typ mající potěšení z krutosti

2.3.5

Deviantní násilník

2.4	Existují typické oběti násilá

2.5	Oblasti násilí

2.5.1

Institucionalizované násilí

2.5.2

Násilí v rodině, domácí násilí

2.5.3

Násilí ve školách

2.5.4

Násilí na pracovišti

2.5.4.1

Strategie vyvyšování a ponižování

2.5.4.2

Mobbing, bossing – o co vlastně jde?

2.5.4.3

Nejčastější příčiny mobbingu

2.5.4.4

Fáze mobbingu

2.5.4.5

Jaké formy chování a postupy považujeme za mobbing?

2.5.4.6

Motivy na straně pachatelů

2.5.4.7

Pracovní trauma a škody jím způsobené

2.5.4.8

Bezpečná a nebezpečná kultura

2.6	Násilí ve zdravotnických zařízeních

2.6.1

Agresivita a násilí z pohledu ošetřovatelství

2.6.1.1

Pacient ve vztahu k sestře

2.6.1.2

Sestra ve vztahu k pacientovi

2.6.1.3

Vztah příbuzných pacienta a sestry

2.6.1.4

Vztahy cizích lidí – ošetřující personál

2.6.1.5

Vztah lékař – sestra a opačně

2.6.1.6

Vztah nadřízený - sestra a opačně

2.6.1.7

Vztahy sestra – sestra

2.6.1.8

Vztah sestra – podřízený

2.6.2

Jak se k násilí postavit?

2.6.2.1

Bezpečnost na pracovišti

2.6.2.2

Sběr informací a hodnocení rizika násilí na pracovišti

2.6.2.3

Intervence – podpora kultury nenásilí

3	Praktická část

3.1	Cíle práce

3.2	Metodika práce

3.2.1

„Úvodní“ dotazník

3.2.1.1

Organizace šetření

3.2.2

Výběr a identifikace členů týmu

3.2.3

Edukační program a standardizované dotazníky

3.2.3.1

O programu

3.2.3.2

Dotazníky

3.2.3.3

Organizace šetření

3.2.4

Organizace workshopu

3.2.4.1

Finance

3.2.4.2

Prostředí

3.2.4.3

Materiálové zabezpečení

3.2.4.4

Rámcový organizační plán

3.2.5

Náplň edukačního programu

3.2.6.

Evaluace

3.2.6.1

Metody hodnocení

3.2.4

Plán dalších aktivit

3.3	Výsledky šetření

3.3.1

Cíl 1

3.3.1.1

Sekce A – první část

3.3.1.2

Sekce A – druhá část

3.3.1.3

Sekce B – první část

3.3.1.4

Sekce B – druhá část

3.3.1.5

Sekce C

3.3.1.6

Komentář k výsledkům šetření

3.3.2

Cíl 2

3.3.3

Cíl 3

3.3.3.1

Pracoviště

3.3.3.2

Asertivita

3.3.3.3

Hněv

3.3.3.4

Úzkost

3.3.3.5

Stres

3.3.3.6

Oběti a agresoři

3.3.3.7

Komentář ke zjištěným výsledkům

4

Diskuse

5	Edukační program

5.1	Vyučovací blok 1: Co je násilí

5.1.1

Náplň bloku

5.1.2

Cíl bloku

5.1.3

Vyučovací jednotky

5.1.3.1

Vyučovací jednotka 1: Průzkum vlastních pracovních definicí násilí účastníků

5.1.3.2

Vyučovací jednotka 2: Tři hlavní východiska při definování násilí

5.1.3.3

Vyučovací jednotka 3: Když se násilí stává problémem

5.2	Vyučovací blok 2: Vysvětlení agrese

5.2.1

Náplň bloku

5.2.2

Cíl bloku

5.2.3

Vyučovací jednotky

5.2.3.1

Vyučovací jednotka 1: Tři základní psychologické teorie agrese

5.2.3.2

Přínos těchto vysvětlení pro praxi

5.3	Vyučovací blok 3: Cyklus napadení

5.3.1

Náplň bloku

5.3.2

Cíl bloku

5.3.3

Vyučovací jednotky

5.3.3.1

Vyučovací jednotka 1: Základní informace k cyklu napadení

5.3.3.2

Vyučovací jednotka 2: Cyklus napadení

5.3.3.3

Vyučovací jednotka 3: Testovací případ

5.4	Vyučovací blok 4: Spouštěcí faktory

5.4.1

Náplň bloku

5.4.2

Cíl bloku

5.4.3

Vyučovací jednotky

5.4.3.1

Nejčastější spouštěcí faktory

5.4.3.2

Minimalizace kritických bodů

5.5	Vyučovací blok 5: Postoje a přesvědčení, stres

5.5.1

Náplň bloku

5.5.2

Cíl bloku

5.5.3

Vyučovací jednotky

5.5.3.1

Vyučovací jednotka 1: Kdo se stává obětí útoku?

5.5.3.2

Vyučovací jednotka 2: Zdroje a účinky stresu

5.5.3.3

Vyučovací jednotka 3: Použití SAP

5.6

Evaluace

5.6.1

Relevantnost kurzu

5.6.2

Adekvátnost kurzu

5.6.3

Typ cvičení

5.6.4

Zabezpečení kurzu

6

Závěr

7	Literatura

8	Seznam tabulek a grafů

8.1

Tabulky

8.2

Grafy

9	Seznam obrázků a fotografií v textu

10	Seznam příloh

"1.2.3.3 Organizace šetření
Dvanácti vybraným účastníkům byla zaslána oficiální pozvánka (Příloha 17) ke dvoudennímu pobytu na workshopu s tématikou týkající se násilí na pracovišti. Při osobním rozhovoru byli požádání o spolupráci a souhlas s pořizováním fotografií, audiovizuálních záznamů; byla jim vysvětlena problematika, kterou se budeme zabývat a předáno 10 hodnotících dotazníků z Pracovního sešitu edukačního programu amerických autorů Rowetta a Breakwellové, který vydala PSYCHODIAGNOSTIKA Brno v roce 1993 [85]. Povolení reprodukovat tyto materiály v této závěrečné práci je možno nalézt v příloze (Příloha 18).
Po zodpovězení dotazníkových položek v „Odpověďovém“ listu, účastníci osobně materiály předali organizátorům.
Tyto byly vyhodnoceny dle skórovacího schématu, uvedeném v části IV. Pracovního sešitu, který detailně popisuje způsob, jakým se skóruje každé hodnocení. AMP profily poskytovaly velmi užitečné informace v průběhu workshopu.

3.2.1 Organizace workshopu

3.2.4.1 Finance

K zajištění dvoudenní akce bylo třeba zajistit dostatek finančních prostředků tak, aby účastníci byli zproštěni finanční spoluúčasti, mohli tuto akci považovat za společenskou příležitost k navázání neformálních pozitivních vztahů mimo svá pracoviště a napřeli své síly k řešení problematiky.
Byly osloveny některé z firem dodávající své zboží či služby do nemocnice a požádány o sponzorský dar. Tři z nich (Příloha 19) dokázaly finanční náklady pokrýt a workshop se tak mohl uskutečnit.

3.2.4.2 Prostředí
Na radu odborníků bylo zvoleno prostředí mimo nemocnici, aby tým nebyl rušen pracovním chvatem a mohl se tak lépe soustředit. Zvolili jsme horskou chatu „Vsacký Cáb“ nedaleko Vsetína a přitom v nádherném prostředí beskydských lesů.
Rovněž mikroklima bylo velmi důležité: uspořádání místnosti v případě potřeby do „podkovy“ či uzavřeného útvaru tak, aby lidé k sobě měli blíž a vytvořil se tak pocit naprosté intimity, diskrétnosti.
Občerstvení, mimo hlavní jídla, která vyžadovala úpravu stolů
a místnosti do podoby „rodinných obědů či večeří“, bylo servírováno formou bufetu; opět z důvodu nerušení obsluhujícím personálem.
Ubytování bylo zabezpečeno v nově, velmi úpravně rekonstruovaných pokojích s veškerým sociálním zázemím v počtu a skladbě dle přání účastníků."

Práce je doplněna o obrázky a grafy.