1.	Trestní právo

1.1	Vnitrostátní prameny trestního práva

2.

Přestupky

2.1	Trestání přestupků

3.	Trestní činy

3.1	Trestání trestních činů

4.	Dělení trestního práva

5.	Trestní právo hmotné

5.1	Obecná část trestního práva hmotného

5.2	Zvláštní část trestního práva hmotného

6.	Pachatel trestního činu

6.1	Spolupachatel

6.2	Účastníci trestního činu

6.2.1

Organizátor

6.2.2

Návodce

6.2.3

Pomocník

7.	Podmínky trestní odpovědnosti

8.	Naplnění skutkové podstaty trestního činu

9.

Vina

9.1	Vina úmyslná

9.2	Vina z nedbalosti vědomá

9.3	Na z nedbalosti nevědomá

10.	Důvody vylučující trestnost

10.1	Nedostatečný věk

10.2	Nepříčetnost, nesvéprávnost

10.3	Nutná obrana

10.4	Oprávněné použití zbraně

10.5	Jednání v krajní nouzi

11.	Trestní právo procesní

12.	Průběh trestního řízení

13.	Základní zásady trestního práva procesního

14.	Normy a deviantní chování

14.1	Pozitivní deviace

14.2	Deviantní chování

14.3	Party a gangy

14.4

Věznice

14.5

Podsvětí

15.	Kriminalita

15.1	Kriminální chování

16.	Trestní činnost mládeže

16.1	Faktory a podmínky spjaté se subjektivním projevem dítěte, mladistvého

16.2	Faktory a podmínky institucionálního charakteru

17.	Alkoholismus

18.	Toxikomanie

19.	Vandalismus

20.	Počítače a kriminalita

21.	Problematika osob cikánského původu

22.

Prevence

22.1	V širším smyslu

22.2	V užším smyslu

“ Podmínky trestní odpovědnosti

Při posuzování, zda se jedná, či nejedná o trestní čin, se posuzují 3 základní podmínky trestní odpovědnosti.

1) Naplnění skutkové podstaty trestního činu
Jedná se o konkrétní definici trestního činu, tj. nalezení shodných znaků se zvláštní částí trestního práva hmotného.
V případě, že výsledky šetření odpovídají znakům skutkové podstaty, můžeme teprve s určitostí prohlásit, že se jedná o trestní čin. V tomto případě může být zahájeno řízení orgány činných v trestním řízení, a to i proti neznámému pachateli.

2) Vina
a) vina úmyslná
b) vina z nedbalosti – vědomá
- nevědomá

ad a) vina úmyslná = úmyslné počítání pachatele, v jehož důsledku došlo ke skutkové podstatě trestního činu (pachatel si byl vědom, že se svým počítáním dostává do rozporu se zákonem)
ad b) – vina z nedbalosti vědomá – pachatel si je vědom, že svým chováním může porušit zájem chráněný zákonem, ale spoléhal na to, že k tomuto porušení nedojde (př. Vědomé porušování dopravních či pracovních předpisů)

- vina z nedbalosti nevědomá – nevědomostí dochází k porušení zákona, platí zde však pravidlo NEZNALOST ZÁKONA NEOMLOUVÁ ANI NEZBAVUJE TRESTNÍ ODPOVĚDNOSTI
(př. neodborná manipulace ne pracovišti)

3) Důvody vylučující trestnost
Jsou to důvody, kdy přes zjištění naplnění skutkové podstaty a viny je pachatel beztrestný
a) nedostatečný věk – beztrestnost nezletilého či mladistvého, kterému v době spáchání trestního činu nebylo 15 let
b) nepříčetnost, nesvéprávnost – pro duševní poruchu nemohlo dojít k rozpoznání nebezpečnosti nebo bylo sníženo ovládání daného jedince
c) nutná obrana – jednání, kdy osoba jedná k odvrácení hrozícího či trvajícího útoku proti své či cizí osobě nad rámec zákonnosti
POZOR: Vybočení z mezí nutné obrany
d) oprávněné použití zbraně – jedná se o použití zbraně v mezích zákonných předpisů
e) jednání v krajní nouzi – je to jednání, kdy osoba v rozporu se zákonem odvrací nebezpečí (př. doprava zraněného autem pod vlivem alkoholu)

2) TRESTNÍ PRÁVO PROCESNÍ

Jedná se o právní normy, tj. zákonem stanovený postup při zjišťování trestních činů, ukládání trestů a výkonu těchto trestů.
Řeší veškeré náležitosti a postupy od okamžiku započatí trestního řízení až do ukončení výkonu trestu.

Hlavním pramenem trestního práva procesního je zákon o trestním řízení = trestní řád.

Průběh trestního řízení

1) Přípravné řízení
2) Předběžné projednání obžaloby
3) Hlavní líčení
4) Odvolací řízení
5) Vykonávací řízení


Základní zásady trestního práva procesního

V trestním řádu je uvedeno 14 základních zásad trestního řízení. např.:
1) Trestně postižitelný je každý jedinec ze zákonných důvodů a zákonným způsobem. 2)Trestní stíhání před soudy je možné pouze na základě obžaloby podané státním zástupcem. (Povinnost orgánů činných v trestním řízení je prověřovat okolnosti svědčící PRO i PROTI obviněnému, tzn. doznání obviněného nezbavuje orgány činné v trestním řízení této povinnosti)
3) Jednání před soudy je vedeno ústně a veřejně (v případě, že neexistuje zákonný důvod pro vyloučení veřejnosti)"

Práce je psána částečně hesly a částečně souvislým textem. Obsahuje překlepy a hrubé pravopisné chyby.