1.

Úvod

a) Teleologický výklad dějin
b) Smysl soc. poznání
c) Sociologická imaginace

2.	Teoretický pluralismus - sociologie a Giddensova dilemata

a) Emile Durkheim
b) Funkcionalismus
c) Konfliktualismus
d) Karel Marx
e) Symbolický interakcionismus
f) Zdánlivé dilema: Struktura versus jednání
g) Trojí výklad rozvodovosti

3.	Sociální struktura

a) Funkce sociální struktury :
b) Makrosociologie
c) Mikrosociologie
d) Thomasův theorém

4.	Socializace

a) Socializace jako předpoklad vývoje společnosti
b) Socializace jako záruka stability a kontinuity společnosti
c) Vznik identity z hlediska socializace
d) Socializace jako kompas společnosti
e) Formy osvojení norem
f) Etapy osvojování si rolí (Mead)
g) Genetická výbava a socializace

5.

Rodina

a) Definice
b) Typy soužití mužů a žen
c) Typologie rodiny
d) Převažující typ rodiny u nás
e) Krize rodiny - je rodina v krizi
f) Změna definice dnešní rodiny
g) Pohlaví a rod
h) Typické rysy české rodiny

6.

Kultura

a) Jazyk
b) Hodnoty
c) Normy
d) Etnocentrismus
e) Stereotypy
f) Xenofobie
g) Rasa a etnikum
h) Rasismus
i) Střet kultur

7.	Sociální nerovnosti

a) Sociálně ekonomické nerovnosti
b) Sociálně kulturní nerovnosti
c) Nerovnosti rodu

8.	Sociální stratifikace jako makroproblém

a) Stratifikační systém
b) Hierarchie stratifikace z hlediska moci a úcty
c) Sociální mobilita
d) Typy sociální mobility
e) Rovnostářské společnosti
f) Složitější společnosti
g) Základní stratifikační systémy
h) Základní sociální otázky

9.	Konsesuální teorie sociální stratifikace

a) Emile Durkheim
b) Funkcionalismus
c) Vztah moci a materiálního postavení
d) Konsensuální pojetí demokratizace vzdělání
e) Blau - Duncanův model
f) Dosahování statusu
g) Prestiž
h) Škály prestiže profesí

10.	Konflitualistické teorie stratifikace

a) Marxova teorie
b) Max Weber
c) E. O. Wright
d) F. Parkin

11.	Konfliktualistický pohled na funkci školského systému

a) Bernsteinovy jazykové kódy
b) Habitus (Bourdien)
c) Individuální habitus jakožto strukturální varianta habitu třídního
d) Školský systém je nástrojem mocných (Bourdien)
e) Inflace diplomů a reprodukce nerovnosti
f) Skrytý učební plán (Illich)

" SOCIALIZACE

• = vrůstání individua do společnosti (mravenci, včely jsou geneticky naprogramováni, člověk ne
• definice: proces přetváření biologického organismu v originální sociální bytost, která je schopna vědomě jednat s druhými)
• význam:
- předpoklad vývoje společnosti
- záruka soudržnosti společnosti
- poskytuje lidem „kompas“ pro orientování ve společnosti, ve které žijí
- formuje individuální identitu
• Durkheim prohlásil, že po narození v člověku není nic lidského, musí být k lidství donucen
Socializace jako předpoklad vývoje společnosti
• technologický a kulturní vývoj je kolektivní výtvor, spolupráce generací lidí
• během socializace si individuum osvojuje to, čím lidstvo procházelo celá tisíciletí (Freud)

Socializace jako záruka stability a kontinuity společnosti
• individua si osvojuj sociální řád (normy a hodnoty), učí se sociálním rolím

Vznik identity z hlediska socializace
• identita = uvědomování si sebe sama jako jedinečné bytosti, vím v čem jsem podobná a v čem ne
- utváří se v interakci s druhými lidmi - Cooley : Odzrcadlené já
- Mead : Dva aspekty já (Self = I + Me)
• zrcadlo - reakce, chování lidí ke mně - zprostředkování interpretace je složité - ne vždy správně pochopené = > pokřivené zrcadlo, není zcela objektivní
• to jak si myslíme, že nás vidí druzí je základ naší identity - tudíž se s ní nerodíme, není to však pouze pasivní přijetí
• G. H. Mead
-uvažoval o tom, že přijetí naší identity (já) má jistou strukturu
-naše já = Self, má dvě složky - aktivní, vnitřní, subjektivní => I - naše já
- pasivní, vnější, objektivní => Me - zástupce společnosti v nás
-k tomuto tématu se vyjádřil i I. Kant a E. Durkheim (Homo duplex = egoismus + altruismus"

Práce potřebuje kotrolu jmen a názvů. Psané v heslech a obsahuje schémata.