1.	Účinky mechanických faktorů

2.	Účinky tlakových změn

a) Vliv přetlaku

3.	Účinky změn rychlosti

a) Kladné
b) Záporné
c) Ve stavu beztíže

4.	Škodlivé účinky mechanických sil

a) Úraz (trauma)

5.	Účinky akustických faktorů

a) Akustika
b) Fyzikální charakteristika zvuku
c) Účinky zvukových polí
d) Chronické poškození sluchu

6.	Účinky ultrazvuku

7.	Vliv meteorologických podmínek na organismus

a) Klima (podnebí)
b) Počasí
c) Biotropní vlivy počasí
d) Vliv teplotních změn

8.	Účinky elektrických proudů

a) Vedení elektrického proudu tkáněmi
b) Elektrická dráždivost a elektrokinetické jevy
c) Úrazy elektrickým proudem

9.	Účinky magnetických polí

10.	Účinky neionizujícího elektromagnetického záření

a) Fyzikální charakteristika viditelného záření
b) Zdroje záření
c) Biologické účinky optického záření

11.	Účinky viditelného světla

a) Účinky ultrafialového záření
b) Účinky infračerveného záření
c) Účinky laserového záření

12.	Biologické účinky ionizujícího záření

a) Mechanismy účinků
b) Relativní biologická účinnost záření
c) Biologické účinky jaderných výbuchů
d) Ochrana před ozářením

13.	Biologické signály

a) Biosignály a jejich rozdělení
b) Biosignály vlastní
c) Biosiglály zprostředkované
d) Zpracování biosignálů

14.	Biomechanika a účinky mechanických sil na organismus

a) Rozdělení látek podle mechanických vlastností
b) Biofyzika podpůrně-pohybového systému.
c) Účinky mechanických sil na organismus
d) Biomechanika svalového stahu
e) Biomechanika srdečně-cévního systému
f) Biofyzika dýchání

15.	Biofyzika elektrických projevů a účinku

a) Transportní mechanismy
b) Difúze bílkovinným kanálem
c) Elektrické projevy buněk
d) Elektrické a magnetické vlastností tkání
e) Magnetické signály tkání
f) Elektrochemické analytické metody

"Zdroje záření
Přirozené – jediný přirozený zdroj je SLUNCE.
Umělé:
1. Teplotní – vlnová délka vyzařovaného záření závisí na teplotě zdroje (žárovky, zdroje sálavého tepla).
2. Luminiscenční – využívají excitačních pochodů v atomech a molekulách (zářivky, výbojky).
3. Lasery (jediný umělý zdroj vyzařující koherentní záření). V lékařství našly využití jako chirurgické nástroje a jako terapeutický prostředek. Podle fyzikálního stavu aktivní látky se dělí na pevné, kapalinové a plynové a nově vyvinuté plazmové lasery, kde aktivním prostředím je plazma zcela ionizovaného uhlíku. Dalším typem je laser s volnými elektrony, kde aktivním prostředím je svazek elektronů pohybujících se v proměnném magnetickém poli. Tyto nové typy zatím nenašly využití v lékařství.
Podle režimu provozu se dělí na kontinuální (energie je vysílána formou souvislého vlnění) a impulsní (vyzařování se děje impulsně).

Biologické účinky optického záření
Závisí na několika faktorech: vlastnostech zdroje záření, době působení a optických vlastnostech tkáně. Za konstantních podmínek se jednotlivé tkáně liší svou odrazivostí a absorpcí.

Účinky viditelného světla
Nejdůležitější biologickou funkcí světla je jeho účast ve fotosyntéze. Autotrofní (fototrofní) organismy (zelené rostliny a některé mikroorganismy) mají schopnost transformovat energii slunečního záření na energii chemických vazeb. Základní úlohu ve fotosyntéze má buněčná organela chloroplast. Je tvořen třemi membránami, dvěma vnějšími a jednou vnitřní, která je vybavena aparátem pro fotosyntetickou fosforylaci (děj, při němž energie pohlcených fotonů vyvolá tok elektronů a následně vodíkových iontů za současné tvorby ATP. Základem tohoto aparátu jsou molekuly chlorofylu, které pohlcují fotony světla. Celý proces se skládá ze dvou dějů:
1. Děj probíhající za světla – fotosystém I. a II.
2. Děj probíhající za tmy – Calvinův cyklus
V procesu fotosyntézy vzniká ze světla kyslík, který přechází do atmosféry.

Účinky ultrafialového záření
Z látek tvořících základ živých systémů jsou vůči ultrafialovému záření nejcitlivější organické sloučeniny nenasycené. Z nich jsou vůči UV záření nejcitlivější ty, které mají konjugované dvojné vazby. Z biologicky významných látek jsou vůči UV záření citlivé bílkoviny, nukleové kyseliny a některé pigmenty.
Pronikavost UV záření je poměrně malá a ovlivňuje jen povrchové vrstvy lidského organismu. Účinky se projevují jednak na kůži (zčervenání – vznik erytému, následnou pigmentací, která je ochranným mechanismem proti dalšímu ozáření), jednak na oku. Dalším biologickým účinkem, který má rovněž svůj počátek v povrchových vrstvách je syntéza vitamínu D. Vitamín D řídí metabolismus vápníku a fosforu a jeho nedostatek má za následek onemocnění zvané křivice (rachitis). Kancerogenní účinek UV záření nebyl jednoznačně prokázán. 90% nádorů se vyskytuje na nekrytých místech kůže. Ultrafialové záření pásma C o vlnových délkách kratších než 280 nm má výrazné baktericidní účinky. Těch se v lékařství užívá především ke sterilizaci prostorů."