1.

Úvod

2.	Základní informace o společnosti XY a.s.

2.1.	Organizační struktura společnosti

3.	Analýza prospěšnosti změny pro společnost XY a.s.

3.1.	Analýza mezinárodního prostředí využívání PPP projektů

3.2.	Analýza prostředí České republiky využívání PPP projektů

3.2.1.

Airport Connection (AIRCON)

3.2.2.

Ubytovna a parkoviště v areálu ÚVN Praha

3.2.3.

Věznice typu s ostrahou

3.2.4.

Dva úseky dálnice D3 Tábor - Bošilec

3.3.	Analýza vnitřního prostředí společnosti využívání PPP projektů

3.4.	Analýza očekávání stakeholders využívání PPP projektů

3.5.	SWOT analýza využívání PPP projektů

3.6.	Analýza hrozeb plynoucích společnosti z její neúčasti na projektu v roli koncesionáře

3.7.	Analýza faktorů působících proti implementaci změny

4.	Identifikace současné strategie společnosti

5.	Návrh změn strategie společnosti XY a.s.

5.1.	Změna stávající organizační struktury společnosti

5.2.	Zpracování organizačně řídicí dokumentace pro jednotlivé činnosti přípravy a realizace PPP projektů

6.	Definice cílového stavu po implementaci změny

7.	Audit zdrojů pro implementaci změny

7.1.	Hmotné zdroje

7.2.	Lidské zdroje

7.3.	Finanční zdroje

7.4.	Nehmotné zdroje

8.	Proces implementace změny

9.

Závěr

"3.1. Analýza mezinárodního prostředí využívání PPP projektů
V posledním desetiletí došlo k významnému rozšíření a posílení role soukromého sektoru při financování a provozování investic veřejného zájmu. První zemí, která získala zkušenosti z oblasti PPP a kde se tento přístup začal ve větším měřítku uplatňovat, byla Velká Británie. Projekty PPP se již osvědčily též v Irsku, Nizozemí, Portugalsku, Španělsku, Francii, USA, Kanadě, Japonsku, Austrálii, nově též v Norsku, ale i v řadě rozvíjejících se zemí (např. Chile a Jihoafrická republika). Počet zemí používajících či zavádějících systém PPP již překročil číslo 60, systém PPP ve svých modifikacích obsáhl již všechny kontinenty včetně Afriky (aktuálně též Nigérie). Nejvíce zkušeností s projekty PPP má dnes nepochybně Velká Británie. Do listopadu 2003 bylo ve Velké Británii podepsáno 617 PPP projektů v hodnotě více než 56 mld. ₤, přičemž polovina objemu připadla na projekty londýnského metra podepsané v letech 2002 a 2003. Od roku 1997 bylo ve Velké Británii každým rokem podepsáno alespoň 70 PPP kontraktů. S výjimkou rozsáhlých projektů Tunelu pod kanálem La Manche a londýnského metra dosahoval roční finanční objem projektů PPP výše 2,5 mld. – 5 mld. ₤, což představovalo asi 15 % celkových investičních výdajů veřejného sektoru v tomto období. Na sektor dopravy připadly 2/3 hodnoty PPP kontraktů a u 10 z 19 největších PPP projektů činila jejich hodnota více než 200 mil. ₤ (tj. více než 10 mld. Kč). Významnou oblast pro úspěšnou aplikaci PPP projektů představuje školství a zdravotnictví. Více než 200 PPP projektů ve Velké Británii jsou dnes funkční a zajišťují veřejné služby ve vysoké kvalitě, při celkové průměrné úspoře nákladů celoživotního cyklu ve výši 17 % v porovnání s klasickým způsobem pořizování investic veřejným sektorem. Systém PPP se začíná aktivně využívat též v sousedních zemích (Německo – dálnice, životní prostředí, výstavba škol; Rakousko – dálnice, městské silniční okruhy, nemocnice; Polsko – dálnice, životní prostředí; Maďarsko – dálnice, věznice)."

Práce obsahuje tabulky a schémata.