1.	Architektura informačního průmyslu

a) Instituce zajišťující právní vztah mezi autorem/původcem a všemi dalšími účastníky řetězce šíření díla
b) Instituce zaznamenávající produkci dokumentů
c) Oborově orientované a specializované systémy zpracování a šíření informací
d) Systémy on-line zpřístupňující informační databáze
e) Další typy institucí tvořící architekturu soudobého informačního průmyslu
f) Základní pojmy

2.	Internetové vyhledávací systémy (Search Engines, Search Agents)

a) Jak získávají a shromažďují informace
b) Jejich přednosti a slabiny
c) Hlavní představitelé
d) Neviditelný web – vysvětlení pojmu, příklady

1.	Profesionální systémy ukládání a vyhledávání informací

a) Pojem „záznam“ dokumentu
b) Identifikační údaje
c) Údaje věcného popisu dokumentu
d) Tzv. selekční jazyk
a) Systematické a předmětové selekční jazyky
b) Projektování informačních systémů
c) Typologie rešeršních strategií, typologie rešerší

2.	Co jsou a jakým způsobem fungují databázová centra

a) Pojem „databázové centrum“
b) Vstupy a výstupy databázového centra
c) Podstata fungování systému DC, retrospektivní rešerše, SDI
d) V čem spočívá obchodní strategie DC
e) Za co DC platí a co uživatelům účtuje

3.	Hlavní představitelé databázových center v USA a Západní Evropy

a) Dialog Corporation
b) Lexis Nexis
c) OVID Technology, ISI, DOW JONES
d) Data – star, STN International, Questel-ORBIT
e) Genios, EINS, EUROPA

4.	Informační legislativa

a) Listina základních práv a svobod a informace
b) Svobodný přístup k informacím
c) Ochrana osobních údajů

5.	Ochrana duševního vlastnictví

a) Autorské právo
b) Průmyslové právo
c) WIPO a současné trendy tzv. elektronického copyrightu

6.	Standartizace bibliografického popisu dokumentu, norma ČSN ISO 690

a) Citace knihy
b) Citace článku z tištěného časopisu
c) Citace článku z elektronického časopisu
d) Citace stati ze sborníku

9.	Informační politika Evropské unie

a) Geneze evropské informační politiky v 70. letech 20. století (EUSIDIC, EURONET, DIANE)
b) Bangemannova zpráva
c) Hlavní informatizační výzkumné a vývojové programy
d) eEurope a eEurope+

10.	Informační politika Evropské unie

a) Zdroje přístupné z ČR
b) Zdroje přístupné z jiných zemí
c) Evropská databázová centra zaměřená na informace z Evropy a EU

11.	Druhy dokumentů a jejich význam v oblasti obchodních informací

a) Primární, sekundární a terciální dokumenty – uveďte příklady
b) Veřejně přístupné, nepřístupné a „polopublikované“ (šedá literatura) – dokladujte příklady
c) Význam druhů informací v primárním a sekundárním marketingovém průzkumu
a) Speciální druhy dokumentů – normy, patenty
b) Druhy bází dat, způsoby dělení bází dat

12.	Činnosti Competitive intelligence (CI) a typologie informačních zdrojů

a) Zdroje kancelářských, kreditních a bankovních informací
b) Příklady databázových zdrojů pro činnosti CI
c) Zásady CI
d) Význam patentových informací v oblasti CI

"7. OCHRANA DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ

a) autorské právo
- souvisí s vynálezem knihtisku (1455), v r. 1469 udělil senát Benátské republiky AUTORSKÉ PRIVILEGIUM – dílo nelze publikovat bez svolení autora
- v r. 1709 vyšel v Anglii STATUT KRÁLOVNY ANNY – první novodobější koncept autorského práva – autor byl majitelem díla na 21 let
- 9.9.1886 v Bernu – snaha o vytvoření SVĚTOVÉHO AUTORSKÉHO PRÁVA – dohoda 8 států o nutnosti vytvoření jednotného autorského práva
- Československá republika se připojila v r. 1918
- u nás autorský zákon od 1.12.2000 – vychází z několika novelizací – zákon č. 121/2000Sb.
- I. novela – upravila práva autorů počítačových programů
- II. novela – prodloužila práva k filmových a televizním dílům z 25 na 50 let
- III. novela – prodloužila tato práva na dobu 90 let
- hlavním cílem – harmonizace s legislativou EU
- autorská práva se týkají pouze fyzických osob, autor se svých práv ze zákona nesmí zříci
- kategorie šíření:
 rozšíření díla – zpřístupnění díla za účelem prodeje
 rozmnožení díla – zhotovení dočasných, trvalých kopií díla (př. čtení knihy v rozhlase)
 pronájem díla – zpřístupnění za účelem zisku (TV, video)
 půjčování díla – zpřístupnění, ale bez účelu zisku (knihovny)
 vystavení díla – výstava

- námět, myšlenka, postup, vzorec (vědeckého díla) není předmětem autorské ochrany
- zhotovení napodobeniny díla pro soukromou potřebu není porušením autorského díla (např. ofocení článku v knihovně)
- FAIR USE = volné šíření – např. pro vzdělávací účely (učitel může citovat)
- autorem autorského práva je vždy FO – existují dvě výjimky:
 DATABÁZE – soubor nezávislých děl, údajů z jiných předmětů systematicky(od obecného ke zvláštnímu) nebo metodicky (dle abecedy) uspořádaných; SIC a ISIC kódy – klasifikace hmotných předmětů – každý doplněk databáze způsobuje vytvoření nové databáze – místo autora tak je zhotovitelem databáze tj. databázi vytváří a garantuje – do práv zhotovitele se nezasahuje využíváním nebo kopírováním části databáze pro soukromou potřebu pro fair use; práce vzniklé v rámci studijních povinností nejsou autorsky chráněna, je možné kopírovat jakékoliv dílo pro nevidomé, autorské právo se dědí a trvá 50 let po smrti autora, u spoluautorů je to 50 let od smrti posledního autora, anonymní díla : např. díla vydaná určitou institucí, korporací – také trvá 50 let
 POČÍTAČOVÉ PROGRAMY – autorská práva náleží instituci, firmě – u sborníků, časopisů a periodik jsou autorská práva na 10 let; v r. 1953 vznikl v USA projekt WATCH – tj. první seznam s adresami autorů nebo jejich nástupců, v r. 1966 vytvořen velký seznam, v němž jsou všechna celosvětová díla vydaná v angličtině"

Psané formou poznámek.