1.Úvod – O náboženství jako kulturní univerzálii
2.Tylorova teorie

3.	Durkheim a náboženství

4.Malinowský, Fredu a náboženství
5.Autorčin pohled na problematiku
6.Závěr
7.Použitá literatura

Ukázka:
"Ani Malinowský ani Freud však neposuzují stádium vývoje společnosti podle toho, v co daná společnost věří, jako to dělá Tylor. Osobně se domnívám, že Tylor se ve svém tvrzení dopouští dvou velkých chyb. Zaprvé seřazuje pojmy divošství, barbarství a civilizace do řady, na jejíž jednom konci je společenství primitivní, divoké a na konci druhém je civilizace – slovo se sladkým nádechem pokroku. Je zřejmé, že pokud se takto díváme na společnost jako celek, dopouštíme se etnocentrismu. Snahu vnímat současné kultury vyskytující se na jiném místě na Zemi jako předchozí stádia kultury naší vlastní označil Claude Lévi Strauss za jeden z největších hříchů falešného evolucionismu, a nazývá je svůdnou hrou, jíž oddáváme pokaždé, když se k tomu naskytne příležitost. Jinými slovy, neexistují žádné objektivní důvody k tomu předpokládat, že společnosti, které nám dnes připadají „divošské“ jsou takové proto, že se nacházejí teprve na počátku jakési rovné cesty k civilizaci."

Esej pro seminář k úvodu do Sociální antropologie.