1.	Přežil se stávající způsob regulace?

2.	Venkov versus město

3.	Místně obvyklé nájmy

4.	Postoje k deregulaci

5.	Jak by probíhala deregulace

6.	Připravuje vláda klima pro úspěšný přechod na smluvní nájmy?

7.

Černý trh

8.

Hypotéky

9.	Státní fond rozvoje bydlení

“ CO SE STANE S ČERNÝM TRHEM ?

Ten kdo uvažuje o tom, že si na černém trhu koupí za statisíce korun dekret na byt, měl by s definitivním rozhodnutím ještě nějakou dobu počkat. Odborníci totiž předpokládají, že plánovaná liberalizace nájemného uvolní trh s byty a zcela ochromí černý trh. Jak rychle se to stane, bude záviset na přístupu měst a obcí, které o výši nájemného budou po roce 2002 rozhodovat. "Pokud někdo nepotřebuje opravdu akutně řešit svou bytovou situaci, měl by s koupí dekretu počkat a zjistit si, jak bude chystaná změna uplatňována v praxi," upozorňuje bývalý poslanec ODA a odborník na bytovou problematiku Libor Kudláček. "Je totiž více než pravděpodobné, že dostupnost bytů se zlepší," dodává. V České republice je podle údajů ministerstva pro místní rozvoj celkem 3,7 milionu bytů. Z toho zhruba milion bytů je ve vlastnictví obcí a státu. A právě tyto byty jsou největším problémem. Nikdo totiž neví, kolik z nich je obsazeno trvale a kolik jejich "majitelé" pronajímají. Pokud se nájemné v těchto bytech dostane na tržní úroveň, přestane být jejich další pronájem zajímavý. Počet volných bytů by se pak mohl nečekaně prudce zvýšit. V České republice totiž rozhodně není nedostatek bytů. Statistiky udávají 390 bytů na tisíc obyvatel, což odpovídá přibližně evropskému průměru, kde je zhruba sedmina bytů volných. Praha má dokonce více než 400 bytů na tisíc obyvatel. Podle některých informací je ale obvyklé, že i v luxusních čtvrtích jako například Vinohrady, jsou neobývané byty. Důvod? Regulované nájemné totiž umožňuje, aby průměrná rodina utáhla ze svého příjmu dva až tři byty, které si může držet po celé desetiletí.

S uvolněním určitého procenta bytů počítá i ekonom společnosti Conseq Finance Petr Zahradník. "Zpočátku dojde k růstu cen, což znevýhodní další pronajímání obecních bytů. Následkem toho se nevyužívané byty uvolní a spolu s tím, jak bude poptávka po volných bytech klesat, začne se opět snižovat i cena," vysvětluje. Ke zničení černého trhu se státními byty podle odborníků přispěje i další bytová výstavba. Liberalizace nájemného by ji měla opět rozhýbat. Za regulované nájemné se totiž majitelům domů až dosud nevracely ani náklady na opravy. Přestože si majitelé domů i realitní firmy stěžují na nízké nájemné, není důvod se obávat, že by se ceny vyhouply příliš vysoko. Obyvatelé v České republice totiž dávají za bydlení zhruba 20 procent ze svých příjmů, což je jen o něco méně než je průměr v západoevropských zemích. Analytici přitom uklidňují, že trh bude muset respektovat kupní sílu obyvatelstva.

Jaké zákony panují na černém trhu s byty?

Proč se v Česku tak daří černému trhu s byty? Příčinou je propastný rozdíl mezi cenami za bydlení v nájemních bytech. Na jedné straně stojí byty s levným, regulovaným nájemným a na druhé byty drahé, pronajímané za volnou cenu. Výhodná cena se vztahuje v republice na třetinu bytů, v Praze téměř na polovinu. Nízké ceny za bydlení jsou živnou půdou pro podvody. Touha dostat se co nejlaciněji k bytu vede například k fingovaným výměnám za úplatu, ale i k neoprávněným přechodům nájmu či násilnému obsazování bytů. Postiženými vlastníky jsou přitom obvykle obce. takové spekulace jsou však trestné. Podle občanského zákoníku může disponovat s majetkem jen jeho vlastník, popřípadě v režimu jeho vůle i další oprávněné osoby. Obcházení zákona je protiprávní.. Podvodům nahrává i skutečnost, že při jejich odhalení není viník dostatečně potrestán. „Dokud nebude vytvořen volný trh s byty a příslušná ministerstva nepřestanou vymýšlet nesmysly, podvody neskončí," soudí advokát František Šejnost."

Obsahuje tabulku.