1.	Psychoterapie jako obor

2.	Psychoterapie jako činnost

3.	Druhy psychoterapie

4.	Druhy kvalifikace psychoterapeuta

5.	Cíle psychoterapie

6.	Sugestivní hypnostická psychoterapie

a) Hypnóza

"Druhy psychoterapie
Psychoterapii lze dělit z více hledisek:
1) Dichotomická, vystihují polarity či kontrastní možnosti psychoterapeutického přístupu, které se však v praxi jen zřídka využívají v extrémní podobě.
 direktivní- terapeut působí na pacienta přímým usměrňováním jeho myšlenek, postojů a chování. Dává mu příkazy a rady, vyžaduje splnění určitých úkolů a cvičení nebo používá bdělé či hypnotické sugesce.
- v nedirektivní psychoterapii je psychoterapeut spíše katalytickým činitelem. Svým postojem pouze podněcuje pacienta ke slovní, emoční nebo činnostní produkci, vytváří příznivou atmosféru pro pacientovu sebeexploraci nebo pro projekci pacientových interpersonálních stereotypů a vyhýbá se indoktrinaci, tj. udělování rad, sugescí nebo projevování vlastního názoru.
- Extrémnímu případu nedirektivní psychoterapie se říkalo též „mhm terapie“ : terapeut neřekne ani ano, ani ne, pouze mnohoznačné nic neříkající „mhm“.
 Symptomatická- zaměřuje se na chorobný příznak, kriticky se stavějí hlubinné a dynamické směry, považující ji někdy za přímo škodlivou. Dokládají, že její účinek je jen zdánlivý nebo krátkodobý, symptom se buď brzy objeví znovu, nebo místo něho vznikne symptom jiný, symptomatická terapie se často neobejde , ať pro nedostatek času k obvykle delší terapii kauzální
 Kauzální- snaží se zjistit a odstranit příčinu
 Podpůrná- nesnaží měnit osobnost, ale poskytuje porozumění, podporu a pomoc osobnosti takové, jaká je. Zdůrazňuje její pozitivní rysy, vede k pozitivnímu myšlení a důvěře ve vlastní síly a pomáhá při zvládání aktuálních situací a problémů
 Rekonstrukční- usiluje o přestavbu osobnosti, a to jak hlubší analýzou jejího utváření, tak závažnějšími zásahy do postojů, motivací a hodnotového systému
 Odkrývací- hlubinná analýza, která vynáší na povrh vytěsněný materiál z nevědomí a vede k jeho uvědomění a propracování
 Zakrývací- k níž patří všechny ostatní formy psychoterapie, které jsou považovány za méně hodnotné
2) Neutrální dělení- bez hodnotícího zabarvení
 Náhledová- podporuje objasnění a porozumění
 Akční- podporuje přímé zvládání problémů a nácvik potřebných dovedností.
3) Další dělení, které již nejsou dichotomická, ale používají tři a více kategorií
 Individuální- působení zaměřeno na jednotlivce
 Hromadná- postup, kdy terapeut působí vhodně upravenými metodami individuální psychoterapie na více pacientů současně
 Skupinová- využívá se k terapeutickým účelům dynamiky vztahů vznikajících mezi členy plánovitě vytvořené terapeutické skupiny
 Podle příslušnosti k základním směrům se psychoterapie zjednodušeně rozděluje na tři odlišné orientace:
- Dynamická- věnuje pozornost vlivu minulých zážitků a nevědomých procesů na současné problémy a potíže
- Kognitivně- behaviorální –převážně učí překonávat současné problémy a potíže nácvikem žádoucího chování a myšlení
- Humanistická- zabývá se sebeuskutečňováním, rozvojem vnitřního používání a vlastních možností, naplňováním životního smyslu"

Psané vesměs formou poznámek.