1.

Úvod

2.	Mít, ale kolik a co

3.	Být opravdu nebo se jen podřídit

4.	Vlastní názor autora

5.

Závěr

"Rozebírat v tomto případě slovo „být“ je taky celkem zajímavé. Jste nebo nejste? Dobrá, fyzicky ano, to budete, dokud ten infarkt ustojíte, ale člověk je tvor společenský, žijící od nepaměti v tlupách. Pro někoho v tlupě jste, pro někoho už bohužel ne. Třeba pro psa, kterého jste si pořídil před deseti lety, když jste ještě „neměl“ už dávno nejste. Na druhou stranu pro obchodní partnery, hladové zaměstnance a státní pokladnu toužící po odvodech tučných daní bezesporu jste. A dokonce jste důležití. Takže si z toho nějak vyberte.

Nedá se nic dělat, ale život je otázkou priorit. Já říkám, že aby se z toho všeho člověk nezbláznil musí se umět rozhodnout, na co všechno se má, slušně řečeno, vykašlat. A on se každý vykašle na něco jiného. Japonec skoro na nic – tak jsou zodpovědní, a Čech skoro na všechno, přiznejte si to. Vždyť ono se to nezblázní! Naštěstí po téhle planetě běhá tolik individualit, které se byť třeba jen v maličkostech liší a právě to ovlivňuje i jejich priority. Každý jsme unikát, někdo obrazně, někdo doslova. A tak nám tu němci, francouzy a brzo už i ti pracovití korejci budou montovat auta. Ale vždyť je to fajn, ne? Budeme přece „mít“ práci, menší nezaměstnanost a vyšší průměrnou mzdu i hrubý domácí produkt."

Stylisticky velmi zajímavá a dobrá práce.