1.	Důvody trestu všeobecně

2.	Rozšíření trestu smrti

3.	Důvody trestu smrti

4.	Nevýhody trestu smrti

5.

Historie

6.	Historie trestu smrti v Českých zemích

7.	Současné způsoby popravy

8.	Hlavní metody používané v USA

9.	80 států, které zrušily trest smrti

10.	15 států, které zrušily trest smrti s výjimkou mimořádných trestných činů

11.	23 států, které lze považovat za abolicionistické v praxi

12.	78 států a území, kde se trest smrti dosud zachovává

"Důvody trestu smrti:

Základní důvody trestu smrti jsou: odplata, zneschopnění, zastrašení.
Odplata je taková demonstrace spravedlnosti a je silně emocionálně zabarvená.
Funkce zastrašovací se užívala hodně např. ve středověku. Tomu odpovídal i způsob popravy, která byla provedena velmi krutým způsobem (čtvrcení, upálení, lámání kolem…) za přítomnosti velkého množství lidí, kterým se jasně říkalo: „Pokud něco provedete, skončíte taky tak.“
Bylo však prokázáno, že např. vražda, která je dnes nejčastější důvod k trestu smrti, je většinou velmi impulzivní a emocionální. Mnohdy ještě pod vlivem alkoholu, drog nebo napětí. A vrahové nemají strach z trestu smrti, neboť se domnívají, že je vůbec nechytí a že jim vražda projde. Daleko více než trest smrti by plnil funkci odstrašovací vynikající policejní aparát, který by pachatele vždy dopadl, odsoudil, potrestal.
Dále je to třeba teorie trestu smrti jako lidské oběti: Trest smrti je ventil pocitů nelibosti ve společnosti, které se staly nesnesitelné. Je to vlastně takové hledání obětního beránka. Tomu napovídá i samotná poprava: popravováni jen zdraví zločinci (oběť musí být zdravá), odsouzenci často dostanou nové oblečení(jakási očista před popravou).
Postava zločince ve fantazii je představována jako reprezentant zla. A my se ho chceme zbavit. Zneškodnit ho.
Dále je tu ekonomický faktor, neboť poprava je levnější než věznit odsouzence. S financováním vězení mají největší problém v USA, neboť tam je více jak 500.000 lidí za mřížemi. Např. v r.1995 vydala Kalifornie více peněz na vězeňství než na vzdělání. Bylo vypočítáno, že vzdělání jednoho mladíka stojí 5500US a věznění 20.000US.

Nevýhody trestu smrti:
1) možnost nezvratné justiční chyby= popravení nevinného člověka
2) jak už bylo výše uvedeno, trest smrti nemá žádný velký zastrašovací efekt. A zavedením trestu smrti se ani v nejmenším nezmenší kriminalita.
3) fungování tvz. cel smrti např. v USA, kde odsouzenec čeká v průměru 8,5 let na vykonání popravy. Pro odsouzence znamená velkou psychickou zátěž, neboť odsouzenec přesně nezdá datum své popravy, může čekat dva roky ale i patnáct let, což ho nepřiměřeně stresuje.
4) v USA dostávají černoši 4 x častěji rozsudky smrti než běloši ( černoši často dostanou trest smrti za vraždu bělocha, ale ne tak často dostane běloch trest smrti za vraždu černocha)

Historie:
První zmínka o trestu smrti se objevila v zákoníku Ur-Nammu, který vznikl kolem r. 2050 př.n.l. v Mezopotámii. Trest smrti byl určen pro vrahy, lupiče a cizoložnice(historikové soudí, že trest pro cizoložnice byl tak přísný, jelikož staří Mezopotámci uctívali rodovou linii. A cizoložnice mohla rodovou linii narušit a tím i znesvětit předky. Trestali tudíž cizoložnici pro jakýsi druh svatokrádeže.)
Při trestu smrti za vraždu se v dějinách měnil poměr mezi tím, zda trest vykoná rodina oběti či stát. Průběhem času však přebíral stát zodpovědnost za potrestání viníka.
Výskyt trestu smrti byl nejvyšší v 18. století v Anglii, kde byl trest smrti určen za velké množství i poměrně malých přestupků (kácení stromů, podvod, krádež větší než 13,5 pencí…).
Velký odpor proti trestu smrti začal v 18. století spolu s rozvojem osvícenství. Důležitá je např. práce italského filosofa Caesara Beccarir (1738-1794), který ve své nejznámnější publikaci: „ O zločinech a trestech“ trest smrti velmi odsuzoval a schvaloval ho jen pro velmi politicky nebezpečné osoby.
Od této doby ho postupně začali různé státy rušit."