1.	Šikana dříve a dnes

2.	Teorie agrese a šikany

2.1	Teorie agrese

2.2	Teorie šikany

3.	Rodinné prostředí

3.1	Rodinné prostředí agresora

3.2	Rodinné prostředí oběti

4.	Protagonisté a oběti šikany

4.1	Aktéři šikany

4.2	Oběti šikany

5.	Prognóza agresorů a obětí

5.1	Další vývoj života agresora

5.2	Další vývoj života oběti

" 3.2. Teorie šikany
Slovo šikana pochází z francouzského slova chicane, což znamená zlomyslné obtěžování, týrání, sužování, pronásledování, byrokratické lpění na liteře předpisů, například vůči podřízeným. Šikanování říkáme tomu, když jedno dítě nebo skupina dětí říká jinému dítěti ošklivé a nepříjemné věci, bije je, kope, vyhrožuje mu, zamyká je v místnosti a podobně. V současné době se stále častěji píše a mluví o šikaně mezi školními dětmi. Ke školní šikaně dochází někdy v ústraní ( v šatně, na záchodě,v nějakém zákoutí, které je dětem přístupné a kam nechodí pedagog pověřený dozorem) a je přítomna jen oběť a agresor.Velmi často se však týrání spolužáka odehrává ve třídě, za přítomnosti většiny spolužáků.

4. Rodinné prostředí

4.1. Rodinné prostředí agresora
Sklon k agresivnímu jednání se vytváří již v předškolním věku a to již v prvních letech života.Určitou roli hrají temperamentové dispozice, které však sami o sobě nevedou k agresivitě. Nejvíce patrně dítě poškodí nedostatek vřelého zájmu, citový chlad, ponižování, lhostejnost až nepřátelství, prudké výbuchy negativních citů, nebo nenávist.K tomu často přistupuje fyzické i psychické násilí: bití, kruté tělesné tresty, nadávky a ponižování. Dalším faktorem rozvoje agresivity je tolerance k násilí jehož se dítě dopouští vůči vrstevníkům ve školce nebo na hřišti( též vůči sourozencům). Nezřídka dochází dokonce k podpoře rodičů v násilném chování. Rodiče v tomto chování vidí prostředek k dosahování cílů při jednání s druhými lidmi, zvláště mimo rodinu.Rodiče učí svého potomka chování ve stylu, co můžeš urvat, to urvi, měj ostré lokty, zadarmo ti nikdo nic nedá! Bývá to výchova malého dravce. Spousta současných pedagogů je toho názoru, že většina agresorů pochází z rodin nové podnikatelské "elity". Rodiče těchto dětí bývají většinou stoprocentně zaměstnáni a na děti už jim prostě nezbývá čas. Aby nějakým způsobem dětem kompenzovali čas, po který se jim nemohou věnovat, rozmazlují je drahými dárky a astronomickým kapesným.

4.2. Rodinné prostředí oběti
Rodinné prostředí obětí je většinou nekonfliktní. Nezdá se že by jim v ranném dětství chyběla láska a něha. Spíše nebyly ( snad pro matčinu úzkostnost ) dostatečně vedeny k samostatnosti a nenaučily se, jak se prosadit v dětském kolektivu. Tento problém se dá ale později do značné míry napravit.
Někdy se stává , že rodiče utvrzují dítě v tom ,že se nemá bránit, aby agresory ještě více nerozzuřilo,radí mu například, aby se slovně neohrazovalo. Dochází také k tomu, že rodiče ve své bezradnosti mohou obvinit své dítě, že si za to může samo a nerealisticky od něj žádají, aby si problém se šikanou samo vyřešilo. Pokud je to nad jeho síly, prohloubí se tím jen jeho pocit nedostatečnosti a navíc zůstává se svou úzkostí a bezradností samo."

Práce obsahuje hrubé pravopisné chyby.