1.

Úvod

1.1.	Situace na českých silnicích

1.2.	Dopravní nehoda – co dělat

1.3.	Úroveň poskytování laické první pomoci při dopravních nehodách

1.4.	Provedení úkonů k bezprostřední záchraně života

1.5.	Získávání způsobilosti k řízení motorových vozidel

2.	Seznam použité literatury

" Časové rozložení nehod
Nehodami nejvíce zatíženými dny v roce 2003 byly pátky, pak následují pondělky a středy. Nejméně nehod připadá na neděli. Nejvíce usmrcených osob bylo při sobotních nehodách 282 a při pátečních 213 osob.
Nejméně nehod bylo nahlášeno v březnu a únoru. Nejvíce obětí na životech bylo zaregistrováno při červencových nehodách – 159 usmrcených. V prosinci minulého roku zahynulo 97 osob (www.mvcr.cz).

Zabijácké silnice
Nejnebezpečnějšími úseky jsou silnice I. a II. třídy. Nebezpečnost silnic se měří podle několika různých kritérií – přehlednost úseku v terénu, šířka komunikace, zátěže průjezdu nadměrných nákladů.
Silnice I. třídy č. 50, vedoucí městem Uherské Hradiště se řadí k padesáti nejhorším úsekům podle společenských ztrát nehodovosti v posledních deseti letech v České republice (Mates, 2003).

Co se děje s lidským tělem při autonehodě
Při nárazu auta do překážky se pohybová energie přenáší na lidské tělo. Je zřejmé, že čím je rychlost vyšší, tím mohou být následky horší. Rychlosti se sčítají. Jde-li o čelní náraz, vymrští se tělo dopředu, hlava je těžší, takže „ poletí napřed“. Pokud není řidič připoután, dojde k nárazu lebky o přední sklo. Tento náraz může způsobit vážný úraz hlavy, tzv. kraniocerebrální poranění. To může být příčinou bezvědomí, které pak ohrožuje postiženého selháváním nebo přímo selháním základních životních funkcí – obstrukce dýchacích cest zapadnutým jazykem, hrozí riziko aspirace zvratků a jiných sekretů do dýchacích cest, ochabnutí dýchacích reflexů. Postižený umírá na zástavu dýchání s následnou zástavou oběhu.
Náraz o volant je častou příčinou zlomenin žeber s možnými dechovými obtížemi – pneumothorax, hemothorax. K dalším závažným poraněním při nárazu patří zlomeniny velkých kostí na dolních končetinách, které spolu s poraněním kostí pánve mohou být příčinou masivního krvácení. Obrovský tupý náraz způsobuje vážná poranění v dutině břišní – praská slezina, játra a další orgány.
Poranění rovněž spojeno s masivními krevními ztrátami. Není výjimkou, že při tomto působení pohybové energie může dojít k utržení kořene aorty se smrtelným krvácením.
Nejohroženější skupinou působení pohybové energie jsou chodci. Chodec po střetu s autem utrpí těžká poranění (kraniocerebrální, zlomeniny končetin), a to již při rychlosti auta od 40km za hodinu.

Čísla statistik se stále větší naléhavostí upozorňují na rostoucí počty raněných a mrtvých při autonehodách.
Roste bezradnost těch, kteří jsou přímo konfrontováni s dopravní nehodou a zraněným člověkem. Ani zdravotnická záchranná služba nezmůže nic, pokud si člověk, který dorazil na místo nehody nevěděl rady při poskytování laické první pomoci.
Typická situace vypadá tak, že zraněný uvnitř auta upadne po úderu do hlavy do bezvědomí, zvrátí se na sedadlo a zůstane bezvládně sedět s bradou na prsou. Má ochablé dýchací a obranné reflexy, zapadne mu jazyk. Naprosto jednoduchý úkon první pomoci spočívá v tom, že mu opatrně zvedneme hlavu a předsuneme dolní čelist, čímž uvolníme dýchací cesty. Tímto banálním úkonem je možné zachránit život. Další nejčastější příčinou úmrtí zraněného je vykrvácení. Případné silné krvácení je nutné za každou cenu zastavit. Lidé, kteří se ocitnou poblíž nehody by v žádném případě neměli čekat na příjezd záchranky se založenýma rukama. Je třeba překonat strach z vlastního selhání a nechuť na zraněného sáhnout. Naprostá většina lidí však bohužel v takové situaci dělá, že nevidí (Mates, 2003).
Neposkytnutí první pomoci osobě, která utrpěla újmu na zdraví je právem kvalifikováno jako trestný čin, se sankcemi odnětí svobody až na 3 roky nebo zákazu řízení motorových vozidel."

Práce je doplněna o tabulky.