1.

Úvod

2.	Hudební barok v českých zemích

a) Adam Michna
b) Pavel Vejvanovský
c) Jan Dismas Zelenka
d) Bohuslav Matěj Černohorský
e) Šimon Brixi

3.

Závěr

Použitá literatura

"Jedním z těch, kdo odešel tvořit do ciziny, byl na počátku 18.století Jan Dismas Zelenka. Narodil se v roce 1679 v Loučanech pod Blaníkem. Jako nadaný kontrabasista vstoupil již v roce 1710 do drážďanského dvora, kde jako dirigent žil a skladatel téměř celý život.
Větší část jeho děl byla určena chrámu. Neméně významné jsou i skladby instrumentální. V Drážďanech složil 6 komorních sonát a 9 orchestrálních skladeb typu concerta grossa. Psal i několikavěté vícehlasé skladby pro smyčcové a dechové nástroje, nesoucí označení capriccio. I během svého drážďanského působení udržoval styky s Čechami. Několikrát navštívil Prahu a v roce 1723 při příležitosti korunovace Karla VI. zaznělo v Klementinu jeho melodrama s poetickým názvem Sub olea pacis et palma virtutis (Pod olivou míru a palmou statečnosti). V Drážďanech složil české moteto Chvaltěž Boha slavného, které zaznělo pro obyvatele Drážďan českého původu. K vrcholným dílům patří Concerto in Sol pro osm nástrojů a Ouvertura F dur pro sedm nástrojů.
Zelenkovo nepříliš obsáhlé dílo je zachované hlavně v Drážďanech. Zahrnuje hlavně duchovní hudbu vokálně instrumentální, tj. přes 20 mší, 3 oratoria, kantáty, lamentace, Magnificat (chvalozpěv Panny Marie), motety aj., dále světská vokální díla (například italské árie) a nástrojovou kompozici (např. sonáty, ouvertury, suity ). Už dosud známá díla však řadí Zelenku k největším tvůrcům staré české hudby a k předním evropským skladatelům vrcholného baroka. Stal se jedním z mála skladatelů uznávaných už svými současníky. Jeho umění ocenili např. J.S.Bach a G.P.Teleman. Jeho hudební řeč vyniká uměním kontrapunktu, bohatou harmonií a originální melodickou invencí, obohacovanou leckde i vlivy lidové hudby.

Vedle Zelenky je v českém hudebním baroku významným skladatelem Bohuslav Matěj Černohorský. Narodil se 1684 v Nymburku. Studoval v Praze, Vratislavi i Itálii. I přes skladatelův věhlas se dochovalo jen velmi málo skladeb. Známé je jeho vynikající moteto Laudetur Jesus Christus z roku 1728, dále Regina coeli s formou koncertní kantáty, několik skladeb varhanních, fugy (kontrapunktická hudební skladba s důslednou rovností všech hlasů) a tokaty ( hudební skladba volné formy pro klávesový nástroj). S jeho jménem je spjata celá skladatelská škola, do které patří zejména Seger, Zach a Tůma."