1.

Úvod

2.	Strukturální indikátory České republiky a Slovenské republiky

3.	Porovnání ekonomických strukturálních indikátorů České republiky a Slovenské republiky

4.	Ekonomické reformy

5.	Veřejné finance Slovenské republiky

a) Koncepce daňové reformy Slovenské republiky
b) Státní pomoc Slovenské republiky
c) Podnikatelské a investiční prostředí Slovenské republiky
d) Sociální politika Slovenské republiky
e) Politika zaměstnanosti Slovenské republiky
f) Reforma zdravotnictví Slovenské republiky

6.	Veřejné finance České republiky

a) Aktivní opatření na straně příjmů České republiky
b) Aktivní opatření na straně výdajů České republiky
c) Důchody
d) Nemocenské pojištění
e) Dávky státní sociální podpory a sociální péče
f) Veřejné zdravotní pojištění
g) Státní podpora stavebnímu spoření
h) Platy a personální opatření ve veřejném sektoru

7.

Závěr

8.	Seznam použité literatury

"4.1.2 Státní pomoc Slovenské republiky
Vláda Slovenské republiky schválila v březnu 2003 Návrh na zabezpečení úloh vyplývajících ze Smlouvy o investiční spolupráci mezi Slovenskou republikou, městem Trnava a PSA Peugeot Citroën. Vláda a město Trnava se zavázaly dodržet harmonogram projektu, založit společnost Trnavainvest, jejímž vlastníkem bude město Trnava. Společnost Trnavainvest zabezpečí výkup pozemků potřebných pro stavbu závodu a infrastruktury. Dále se Vláda Slovenské republiky a město Trnava zavázaly zabezpečit stejné podmínky a přípravu lokality pro budoucí dodavatele a zabezpečit územní rozhodnutí a stavební povolení. Vláda poskytne investiční záruky na specifikované práce a stavby, příspěvky na nově vytvořené pracovní místa, stejně jako úlevy na dani. Celkové výdaje Slovenské republiky na plnění závazků vůči investorovi se odhadují na 6,5 mld. Sk, přičemž jejich návratnost se očekává do půl roku od počátku výroby, tedy do června 2006. Podnik vytvoří přímo 3 500 pracovních míst
a minimálně tolik lidí najde práci v přidružených subdodavatelských výrobách a službách. Produkce závodu bude dle základních přepočtů představovat 90 až 100 mld. Sk ročně, přidaná hodnota 10 mil. Sk což bude znamenat přírůstek k slovenskému HDP v objemu
cca 1 % ročně.
Slovenská republika vyhrála investici PSA Peugeot Citroën v souboji s českým Žatcem
a polským Radomskem. Ve prospěch Trnavy rozhodla pravděpodobně pozice ve středu Evropy, stavební pozemek s rozlohou 190 hektarů, který je výborně dostupný po železnici, dálnici i splavné řece, možnost vytvořit dodavatelský park v blízkosti závodu, průmyslová tradice regionu, disponibilní levná pracovní sila s dobrou úrovní vzdělání, stejně jako blízká vzdálenost k důležitým trhům, na něž PSA rychle expanduje.
V březnu 2004 schválila Vláda Slovenské republiky Návrh investiční smlouvy týkající se navrhované výstavby závodu na montáž automobilů při Žilině, mezi KIA Motors Corporation, Slovenskou republikou a městem Žilina a Investiční smlouvy týkající se navrhované výstavby závodu na výrobu automobilových součástek a modulů při Žilině, mezi Hyundai Mobis, Slovenskou republikou a městem Žilina. Slovenská republika a město Žilina se zavázaly, že poskytnou oběma společnostem potřebnou pomoc a podporu, vyvinou přiměřené úsilí na vydaní všech požadovaných povolení a úsilí v zabezpečení příznivého vývoje podnikatelského prostředí s pozitivním dopadem na celou oblast výroby automobilů
a automobilových dílů. Nový závod by měl být uveden do provozu koncem roku 2006. Továrna by měla přímo zaměstnat 2 811 lidí a vyrobit 300 tisíc automobilů ročně. Celková investice automobilky Kia do závodu by měla představovat 1,14 mld. EUR. Z toho samotná automobilka Kia Motors investuje 900 mil. euro a dodavatel Hyundai Mobis 250 mil. euro. V rámci státní pomoci nedostane automobilka žádné daňové prázdniny, pomoc bude směřovat k výstavbě samotného závodu. Celkové náklady Slovenské republiky zatíží veřejné finance sumou 8,83 mld. Sk, z čehož přímá finanční pomoc představuje 6,93 mld. Sk. Vláda se dále zavázala dokončit stavbu dálnice do Žiliny do konce roku 2006. V rámci nepřímé podpory je dále plánována výstavba železničního terminálu a modernizace letiště v Dolnom Hričove. Podporu přislíbilo také město Žilina, které se rozhodlo vybudovat pro potřeby automobilky 1000 až 1200 nových bytů, poskytnout polikliniku, prostory pro vzdělávání, podpořit možnost vzdělávání se v anglickém jazyce nebo zabezpečit městskou hromadní dopravu. Prezident automobilky uvedl, že dalších 8 firem, které budou zásobovat automobilku, proinvestuje přibližně 10 mld. Sk. Ekonomický růst země by dle odborníků mohl stoupnout po rozběhnutí výroby o 1 % HDP. Státní pomoc by se v tomto případě vrátila do 4 let od rozběhnutí výroby automobilky.
O investici se ucházela také Česká republika a Polsko. Rozhodnutí Kia podle slov předsedy vlády Slovenské republiky ovlivnily především reformy daní, sociální politiky, zdravotnictví
a kvalitní pracovní sila. Podle prezidenta automobilky byly rozhodujícím faktorem nízké mzdové náklady, kvalifikovaná pracovní sila, důležitou úlohu sehrála při rozhodování také skutečnost, že Slováci jsou méně náchylní ke stávkám.
Investice takovéhoto rozsahu budou znamenat pro slovenskou ekonomiku velký přínos, navíc se proinvestované prostředky vrátí v poměrně krátkém čase. Hlavní problém je v dlouhodobě neudržitelném selektivním systému podpory vybraných velkých zahraničních investorů. Vytváří se negativní precedens, že některé soukromé podnikatele bude Slovenská republika podporovat více a některé méně. Systémovější by bylo vytvoření všeobecně příznivých podmínek pro investice a podnikání, které by zlepšilo celé podnikatelské prostředí."

Práce je doplněna o tabulky.