1.

Kyklady

2.	Minojská a mykénská civilizace

a) Minojská Kréta (2 000 – 1 450)

3.	Mykénské Řecko (2000 – 1 100)

4.	Řecké kmeny a dialekty

5.	Homérská doba (1 100 – 800)

6.	Archaické období (800–500)

a) Vznik polis

7.	Velká řecká kolonizace (8.-5. století)

a) Sociální napětí a politický boj o moc v poleis
b) Raná řecká tyranida
c) Řecká mytologie
d) Vojenská technika boje (okolo roku 650)
e) Olympijské hry
f) Athény
g) Sparta
h) Kultura archaické doby

8.	Klasické období (období 500 – 400)

a) Řecké povstání proti Peršanům v Malé Asii
b) Řecko-perské války
c) Athénský námořní spolek
d) Sparta po odražení perské ivaze
e) Athénská demokracie po odražení perské invaze
f) Perikleova doba
g) První konflikt se Spartou
h) Peloponéská válka

9.	Kultura Klasického období

10.	Klasické období (období 400 – 336)

a) Hegemonie Sparty
b) 2. athénský námořní spolek
c) Thébský vzestup a pád
d) Vzestup Makedonie
e) Řecká kultura ve 4. století

11.	Helénistické období (336 – 30)

a) Alexandrovo tažení do Perské říše
b) Rozpad Alexandrovy říše
c) Ptolemaiovský Egypt
d) Seleukovská říše
e) Antigonovská Makedonie
f) Menší helénistická království
g) Židovský stát v helénistickém období
h) Aitólský a achajský spolek
i) Sparta v helénistickém období

12.	Helénistická kultura

"Mykénské Řecko (2000 – 1 100)
- doba bronzová před příchodem Řeků (Raně heladská doba I-III) se částečně podobala rané minojské kultuře na Krétě – vesnice začaly nabývat městského charakteru, začala vznikat opevněná sídliště (Lerna) s paláci, zbraně a nástroje se hojně vyráběli z bronzu, tento vývoj byl násilně přerušen vpádem předků historických Řeků (Achájů - ?) ze severu během let 2200-1900
- během „Předmykénského“ období (Středně heladská doba I-III) (1900-1600) nastalo pod vlivem vpádu kmenů zastavení vývoje k městské civilizaci a pevninské Řecko bylo předstiženo vyspělejší minojskou Krétou, nové obyvatelstvo postupně splývalo, vesnice byly většinou neopevněné, byly udržovány minimální zámořské styky, nejlépe prozkoumanou vesnicí je Dorion-Malthi v Messénii, okolo roku 1600 přišel prudký kulturní zlom
- Raně mykénské období (Pozdně heladská doba I-II) (16.-15.stol.) je charakteristické prudkým rozmachem – keramika začala silně napodobovat krétskou, objevily se šachtové hroby kruhové půdorysu (byli do nich pohřbíváni vládci Mykén, hlavně v 16. stol., s bohatou výbavou, plno poznatků máme díky archeologovi H. Schliemannovi) a kopulové hroby (tholové) (jednalo se o zapuštěné kruhové místnosti do terénu s falešnou klenbou, např. Áreova pokladnice v Mykénách, pohřbívalo se v nich především od 15. do 13. stol.)
- existovala velice bohatá vrstva, jež ostře kontrastovala s okolním obyvatelstvem, celá civilizace měla spíše válečný a lovecký charakter (dle výzdoby v hrobkách), užívalo se lineární písmo B (nejstarší záznam je z Knóssu, 90 znaků), byl patrný silný vliv Kréty a čilé námořní styky, pravděpodobně existovalo několik mykénských států
- v 15. století podnikli Achátové výboj na Krétu, převzali zde písmo a správní systém
- Vrcholné mykénské období (Pozdně heladská doba III) (14.-13. stol.) je typické největším rozmachem mykénské civilizace – vznikly výstavní paláce s freskami, kanalizací, koupelnami, četnými místnostmi a s „megaronem“ (místnost se čtyřmi sloupy a s krbem či oltářem uprostřed)
- největšími městy byly Mykény (byly obehnány „kyklopskými“ hradbami, vstupovalo se do nich slavnou Lví bránou, palác byl na vyvýšeném místě citadely – stál na athénské akropoli, hradby byly široké 5-8 metrů, vysoké 8 m), Pylos (nalézá se v Messénii, bylo zde objeveno 1000 tabulek popsaných lineárním písmem B z konce 13. stol., působilo zde asi 40 úředníků, můžeme usuzovat, že se jednalo o administrativně-hospodářské centrum), Théby
- ze záznamů vyplívá, že mykénští králové vlastnili velké pozemky a disponovali značným počtem otroků, o politice se však z tabulek nic nedovíme, jelikož sloužili jen vnitřní potřebě paláců
- po obsazení Kréty se Řekům dostala do rukou i krétská flotila, se kterou zahájili obchodní styky prakticky s celým Středomořím (Sicílie, jižní Itálie, Kypr, Malá Asie, Sýrie, Palestina a Egypt), byly založeny i achájské osady (u Tarenta, Délos, Rhodos, Malá Asie, Míltétos), můžeme hovořit o „achájské říši“
- ke konci 13. století došlo ke zničení a opuštění mykénských sídel, poté došlo ke krátkému zotavení, ale v 2. pol. 12. stol. přišla další vlna katastrof, byla zničena všechna centra, důvod přesně neznáme (boje mezi státy, třídní rozpory, situaci zhoršily pravděpodobně i nájezdy „mořských národů“), poslední baštou mykénské kultury byl Kypr
- o legendárním dobytí Tróje se dodnes vedou spory – nejprve existovala Trója VI, která byla okolo roku 1300 vyvrácena zemětřesením, poté vznikla Trója VIIa, která padla lidskou rukou (byla vyvrácena mezi lety 1250-1200 nejspíše „mořskými národy“ než Mykéňany), částečně byla obnovena Trója týmž obyvatelstvem (VIIb1), později přišlo další (VIIb2), město však bylo po roce 1100 opět násilně zničeno, informace ohledně dobytí Tróji v homérských eposech jsou historicky nespolehlivé"

Psané v odrážkách.

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ