1.

Úvod

2.	Devizový trh

a) Subjekty devizového trhu
b) Členění devizového trhu
c) Obchody na devizovém trhu
d) Devizové operace

3.	Devizový trh a měnový kurz

a) Systémy měnových kurzů
b) Devizové rezervy
c) Struktura devizových rezerv

4.	Devizový trh v ČR

5.	Platební bilance

6.

Závěr

7.	Použitá literatura

8.

Přílohy

"Systémy měnových kurzů

Systém měnových kurzů je soubor pravidel, úmluv a institucí, podle nichž se provádějí a inkasují platby v rámci transakcí, které přesahují hranice země. Systém existuje proto, že všechny země považují měnový kurz za příliš důležitý, než aby se ponechal neregulovanému trhu. Měnové kurzy mají vliv na produkt, inflaci, zahraniční obchod a na mnoho dalších ústředních hospodářských cílů, takže je přirozené, že vlády se snaží působit na měnový trh tak, jak je to potřeba. Existují tři základní systémy měnových kurzů.

1) Systém zlatého standardu
v období let 1880 až 1913. Byl to sytém založený na definici každé měny pomocí fixního množství zlata. Mezi charakteristické rysy tedy patřily: a) základní parita každé měny byla vyjádřeny zlatým obsahem a b) měnový kurz nad vymezenou paritu osciloval v rozmezí tzv. horního a dolního zlatého dobu. Horní bod byl dán náklady na přesun zlata z jedné země do druhé. Pokud byl tržní kurz nad bod, při kterém by prodej zlata v zahraničí přinesl stejné množství peněžních jednotek druhé země jako přeměna na měnovém trhu za tržní kurz, vyplatilo se platit směnkou, a pokud byl tržní kurz nižší než tento bod, vyplatilo se platit zlatem.

Humeův mechanismus udržování rovnováhy pomocí toků zlata
jeden stát začne výrazně dovážet zboží z druhého státu, tím přichází o zlato. V důsledku snížení nabídky peněz v prvním státě (dle kvantitativní teorie cen) se sníží také ceny a náklady nabízených statků v dané zemi. Protože stejné statky jsou nyní ovšem v druhé zemi relativně dražší, začnou spotřebitelé preferovat tyto relativně levnější statky, čímž se první země dostává do přebytku vývozu nad dovozem a získává zpět své zlato. Nyní ovšem toto zlato opět způsobí dle vzrůst nabídky peněz, čímž se zvednou i ceny a náklady vyráběných statků. To opět vede k poklesu vývozu a celý koloběh se opakuje.

2) Systém pružných měnových kurzů
tento systém se vyznačuje především tím, že měnový kurz zde určují převážně tržní síly nabídky a poptávky. V rámci tohoto systému můžeme z hlediska stupně vládní intervence rozlišit dva podsystémy a to:
a) Systém "čistých" plovoucích měnových kurzů
zde je volně plovoucí měnový kurz určován výlučně nabídkou a poptávkou bez jakékoli intervence vlády.
b) Systém "řízeně" plovoucích měnových kurzů
zde je také měnový kurz do určité míry ovlivňován nabídkou a poptávkou, ale do určité míry ho ovlivňují i intervence vlády.

3) Systém fixních měnových kurzů
tento systém se vyznačuje tím, že je stanoven úřední oficiální měnový kurz, kolem kterého se s velmi malými výkyvy pohybuje tržní kurz (říká se, že kurz je zavěšen na tuto úroveň). Tento oficiální kurz může být vyjádřen přímo fixním vztahem dané měny k ostatním měnám, nebo může být propočítáván prostřednictvím koše vybraných měn, vůči kterým je určen fixní kurz. Změna tohoto oficiálního kurzu bývá označována jako devalvace (znehodnocení) nebo revalvace (zhodnocení).
Měnové kurzy a mezinárodní obchod
Měnový kurz a mezinárodní obchod se do značné míry ovlivňují a to následujícím způsobem: Je dán rovnovážný měnový kurz mezi zemí A a zemí B. Dojde k oslabení měny země A vůči zemi B, čímž dochází k zvýšení nákladů na dovoz statků, služeb a investic ze země B do země A, to vyvolá pokles domácí poptávky v zemi A po dovážených výrobních a naopak poptávka po výrobcích ze země A v zemi B vzroste, protože statky jsou zde nyní relativně levnější. Dá se tedy říci, že oslabení tuzemského měny vůči ostatním měnám má za následek zvýšení vývozu a snížení dovozu."

Práce obsahuje obrázky, grafy a tabulky.