1.	Způsoby realizace mezinárodního marketingu

2.	Orientace podniku na mezinárodní aktivity

3.	Mezinárodní marketingové prostředí

4.	Základní složky mezinárodního marketingového prostředí

a) Ekonomické prostředí
b) Politicko-právní prostředí
c) Kulturní prostředí

5.	Vytváření a uplatňování mezinárodních marketingových strategií

a) Rozhodování o tom, jak vstoupit na trh
b) Rozhodování o marketingovém programu
c) Rozhodování o organizaci marketingu

"Základní složky mezinárodního marketingového prostředí

Ekonomické prostředí
Podnik využívá celou řadu makroekonomických ukazatelů, např. HDP, podíl jednotlivých odvětví na jeho tvorbě, vývoj cen, vývoj vnějšího zadlužení, vývoj inflace, údaje o příjmech a kupní síle spotřebitelů, nezaměstnanost. Ekonomická struktura zemí je popisována pomocí různých modelů a schémat. Rozlišuje tyto modely:
 Existenční ekonomiky = ekonomiky charakterizované vysokým procentem obyvatelstva v zemědělství, spotřebou převážně vlastní produkce s možností výměny přebytků za nejnezbytnější výrobky a služby. Tyto země mají omezené možnosti pro export (Africké země a země Jižní Ameriky)
 Ekonomiky založené na exportu surovin = země se značným přírodním bohatstvím, ale jinak poměrně chudé se značnými rozdíly. Vyznačují se přítomností zahraničních subjektů, jsou odbytišti pro těžební zařízení, dopravní techniku (Chile, Saudská Arábie)
 Rozvojové ekonomiky = se zvyšujícím se podílem zpracovatelského průmyslu, importují suroviny, ocel. (Egypt, Indie)
 Vyspělé ekonomiky = s dokonalou infrastrukturou, vyvážející širokou škálu hotových výrobků, často dovážející jiné hotové výrobky a polotovary. (země EU, Japonsko, USA, Kanada)

Politicko-právní prostředí
V různých zemích je značně odlišné. Při rozhodování, zda v dané zemi obchodovat, by měla země brát v úvahu čtyři faktory:
 Postoj k zahraničním investorům = některé země mají velmi příznivý postoj k zahraničním firmám a podporují je, zatímco jiné se chovají ochranářsky.
 Politická stabilita = je nutno brát v úvahu současný stav i možný vývoj. Pokud chce podnik pracovat v politicky nestabilní zemi, musí této situaci přizpůsobit i svou celkovou marketingovou strategii, i způsob jakým lze na nový trh vstoupit.
 Vládní byrokracie a administrativa = v této oblasti podnik zajímá dopad na podnikání, obtíže při překonávání administrativních překážek při hledání obchodních kontaktů, sběru informací apod.
 Peněžní regulace = obchodníci si přejí získávat zisk v měně, která je hodnotná.

Kulturní prostředí
Je považováno z hlediska mezinárodního marketingu za nejvýznamnější složku prostředí, proto ji věnuje největší pozornost. Vliv kultury je zvlášť zřetelný ve třech oblastech:
 V sociálně-kulturních strukturách, to znamená v dominantních hodnotách – jedná se o odpovědnost, čestnost, otevřenost. Šíří je instituce (škola, rodina, zákon, náboženství). Tím, jak tyto instituce doporučují či odsuzují určité chování, mohou ovlivnit i osud některých produktů.
 V systému komunikace a jazyka = ve vztahu mezi jedincem a kulturou ve které žije, a způsobu, jakým ovlivňuje jeho chápání okolí. V oblasti nákupu a spotřeby se neobejdeme bez znalostí komunikace a jazyka společnosti.
 V mezilidských vztazích = každý jednotlivec je členem určité skupiny a má v ní vymezené postavení. Tomu odpovídají i produkty. Výrobek je proto nutné chápat jako součást zvyklostí, životního stylu apod."

Psáné hlavně formou poznámek.