1.	Veřejná volba

2.	Veřejné výdaje

3.	Analýza efektivnosti veřejných výdajů

4.	Veřejné příjmy a daně

5.	Úvod do daňové teorie

6.	Sociální zabezpečení

7.	Prostorové aspekty veřejných financí

8.	Rozpočtová a fiskální politika

"Většinová pravidla kolektivního rozhodování
• Absolutní většina – kdy vítězí varianta, které má více jak 50 procent hlasů, nejdemokratičtější, ale nemusí to znamenat že zvolená varianta je nejefektivnější
• Relativní většina – vítězí ta varianta, která získá nejvíce hlasů, méně demokratické pravidlo, protože většina je jiného názoru než to co bylo zvoleno
• Kvalifikovaná většina – předem nadefinovaná většina (více jak 50 procent, většinou 75 nebo 80) – používání: komise, změna ústavy
• Logrolling –obchodování s hlasy (řešení problém něco za něco) – např. opoziční smlouva mezi ODS a ČSSD
• Bordův počet – současník Condorceta, k smrti ho nenáviděl. COndorcetův paradox je možné eliminovat tím že přidělujeme hlasy jednotlivým variantám (jednotlivé varianty postavíme do pořadí a variantě na prvním místě dáme nejvyšší počet bodů) a sečteme počet bodů, která varianta získá nejvíce ta je vybrána
• Rozšířený Bordův počet – každý volič má předem stanovaný počet hlasů, může je přidělit jednotlivým variantám – není bezchybné
• Vyčerpávající hlasování – podstatou je, že se hlasuje o všech variantách, přidělují se jim body a varianta, která skončí na posledním místě se vyřadí a znova se hlasuje o všech variantách, tak se pokračuje až se dostane poslední jedno řešení (varianta) – ani toto pravidlo nezabrání ovlivnění
• Schvalující hlasování – z množiny variant, dáváme hlasy těm, které považujeme za přijatelné – demokratické – vypadne ta, kterou nikdo nepreferuje

Arrowův teorém nemožnosti – kritéria pravidel veřejné volby
Neexistuje takové pravidlo na základě většinového způsobu, aby to splňovalo všechny níže uvedená kritéria.
Pravidla veřejné volby by měla splňovat následující kritéria:
• Tzv. kolektivní racionalitu – rozumí se skutečnost, že ve VV předpokládáme homo economicus, ty subjekty, které rozhodují o VZájmu rozhodují správně (vědí co je veřejný zájem)
• Dát do pořadí všechny možné výsledky – měli bychom volit, tak abychom jednoznačně určili pořadí, ve veřejné volbě neměl by se objevovat volič s dvouvrcholovou preferencí
• Být citlivá na individuální preference – měl by být vytvořen takový systém VV, který bere na zřetel každý hlas, každou jednotlivou preferencí
• Být konzistentní (ve smyslu tranzitivity tj. jestliže A>B a B>C pak A>C)
• Nezávislost nepodstatných alternativ – výsledek neovlivní nepodstatné varianty (tzv. trpaslíci) – viz poslední volba prezidenta (Mózerová ..)
• Nediktátorství"

Práce obsahuje tabulky a grafy.