1.

Úvod

2.	Sociologie

3.	Nejsme všichni stejní

4.	Co vše se v knize dočteme

4.1	Co je sociologie?

4.2	Kultura, společnost a jedinec

4.3	Typy společností

4.4	Sociální interakce v běžném životě

4.5	Pohlaví a sexualita

4.6	Tělo: přijímání potravy, nemoc a stárnutí

4.7	Rodina, manželství a osobní život

4.8	Konformita a deviace

4.9	Etnicita a rasa

4.10	Stratifikace a třídní struktura společnosti

4.11	Moderní organizace

4.12	Práce a ekonomický život

4.13	Vlády, politická moc a válka

4.14	Masová média a populární kultura

4.15

Vzdělání

4.16	Náboženství

4.17	Města a rozvoj moderního urbanismu

4.18	Revoluce a sociální hnutí

4.19	Globální změny a ekologické krize

4.20	Metody sociologického výzkumu

4.21	Sociologické teorie

4.22	Něco navíc

5.

Závěr

6.	Seznam literatury

"4.8 Konformita a deviace
Za jeden z nejzajímavějších úkolů sociologie považuje A. Giddens studium sociálně deviantního chování, tzn. odchylného chování. A. Giddens vysvětluje, co to je deviace, jak vznikají normy, co je to konformita, jakou úlohu ve společnosti plní zákon a trest. Všechny tyto pojmy staví na pozadí historie a upozorňuje na relativnost pojmu konformita. Každá společnost, tak jak procházela vývojem, si vytvářela své normy a zákony a za konformní považuje někdy zcela rozdílné vzorce chování. Velkou pozornost autor věnuje zločinu, jeho vývoji a vzniku. Předkládá biologický i psychologický pohled na zločin a dochází k závěru, že vysvětlit tento společenský fenomén lze nejlépe za použití sociologie. Ovšem i sociologie nabízí mnoho teorií zločinu. A. Giddens žádné z nich nedává přednost, ale zajímavým způsobem s nimi čtenáře seznamuje. Po rozsáhlém, ale přesto poutavém historickém a teoretickém úvodu, se vrací A. Giddens do současnosti, aby předložil výklad k mnohému, co se týká zločinnosti a rozebírá jednotlivé typy protizákonného chování, včetně dopadů na společnost.
Značnou část této rozsáhlé kapitoly věnuje autor duševním chorobám a přístupu společnosti k duševně nemocným lidem. V závěru se zamýšlí nad deviací ve vztahu ke společenskému řádu a zamýšlí se nad otázkou, zda ve vztahu ke zločinnosti je lepší společnost s více nebo méně svobodami. Dochází k závěru, že toto určující být nemusí. Východisko spatřuje v určité nezbytné míře sociální spravedlnosti a podotýká: "K žádoucímu výsledku lze dojít jen tehdy, jsou-li individuální svobody spojeny se sociální spravedlností. Pokud není svoboda vyvážena rovností a pokud mnozí lidé zjišťují, že se v životě nemohou plně realizovat, je pravděpodobné, že deviantní chování bude směřovat k sociálně destruktivním cílům." (A. Giddens, s. 225)

4.9 Etnicita a rasa
Téma etnik a ras je další záležitost, která se v současnosti jeví jako problematická. Jde o často diskutovaný problém, který nemá snadné řešení.
Předsudky, diskriminace, útlak či genocida jsou pojmy, které provází lidstvo od pradávna. Současná společnost se ráda označuje za humánní, do které tyto pojmy nepatří. Pravdou je, že mnohé patologické názory přetrvávají dodnes, což vede k mnohým problémům, které vyplouvají na povrch jako rasismus.
A. Giddens se ve své knize zabývá vývojem této záležitosti v různých zemích světa. Seznamuje nás s pojmy, s historickým vývojem a s důvody, které k rasismu vedou. Budoucnost společností, ve kterých žijí různá etnika, vidí ve třech možných cestách - asimilace, tavící kotel nebo kulturní pluralismus. Jako nejlepší A. Giddens samozřejmě vidí kulturní pluralismus, ale dodává: "Dosažení statusu odlišných, ale rovnocenných kultur však bude vyžadovat velké úsilí. Zatím je tento cíl v nedohlednu." (A. Giddens, s. 251)."