1.a) Literatura a prameny k české státnosti
b) Právní zakotvení vzniku Československa
2.a) Zákon sudnyj ljudem (včetně příkladů) a další prameny práva
b) Tiskové právo 1848 – 1948 – zákony a hlavní instituty
3.a) Dekreta Břetislavova – správa státu a soudnictví, manželské a procesní právo
b) Autonomie Slovenska 1938
4.a) Lenní právo v českém státě
b) Výpraskový patent z roku 1854, vztah k trestnímu zákoníku z roku 1852
5.a) Poměr českého státu ke středověké Říši římské podle Zlaté buly sicilské a podle Zlaté buly Karlovy
b) Stanovení státních hranic ČSR

6.	a) Lužice a Slezsko jako součást státu České koruny

b) Prozatímní ústava ČSR
7.a) Venkovská správa a soudnictví v Čechách do 14. století
b) Obchodní zákoník rakouský a obchodní společnosti
8.a) Iracionální důkazní prostředky
b) Podkarpatská Rus jako součást ČSR
9.a) Úřad poprávců a krajská správa v Čechách
b) Jazykové zákonodárství v ČSR
10.a) Dvorské a zemské úřady v českém státě do roku 1620
b) Silvestrovské patenty
11.a) Soudní organizace v Čechách do roku 1620
b) Zahraniční odboj 1938 – 1945
12.a) Stavovské sněmovnictví, orgány a kompetence
b) Župní zákon z roku 1920
13.a) Městská správa v Čechách do roku 1848
b) Obchodní společnosti a živnostenské podnikání podle rakouského právního řádu
14.a) Kategorie (systém) a prameny práva v českém státě do roku 1400
b) Dualizace Rakouska 1867 a prosincová ústava
15.a) Statuta Konrádova – typy soudů, instituty majetkového a procesního práva
b) Zákon č. 11/1918 Sb. z. a. n.
16.a) Právní kniha Rožmberská, instituty majetkového a trestního práva
b) Kontinuita československého právního řádu v období nesvobody
17.a) Horní zákoník Václava II. – úřední osoby a základní pojmy
b) Parlament podle ústavní listiny ČSR
18.a) Stíhání deliktů ex offo – příklady z dobových pramenů
b) Kontinuita československého státního zřízení v období nesvobody
19.a) Důkazní prostředky v českém právu do roku 1400 – příklady dle pramenů
b) Zákonodárství Bachovského absolutismu
20.a) Systém trestů v zemském a městském právu do roku 1620 – příklady podle smolných knih
b) Župní zákon
21.a) Maiestas Carolina s důrazem na obsah – ochrana území státu, ordály
b) Správní reforma ČSR v roce 1927
22.a) Nesvobodná držba nemovitostí – příklady dědičného pachtu
b) „Obce“ v dvojkolejném systému rakouské správy
23.a) Nedíl, věno nevěstino a věno vdovské
b) začlenění Slovenska do státního rámce ČSR
24.a) Ručení za závazky v českém právu zemském – příklad dle pramene
b) Samospráva v Rakousku po roce 1848
25.a) Právní knihy za stavovské monarchie
b) Autonomie Slovenska, „slovenský stát“ a jeho ústava
26.a) Mírový projekt Jiřího z Poděbrad – obsah Smlouvy o nastolení míru
b) Právně-historické události roku 1848 v českých zemích
27.a) Zemské desky – členění a struktura
b) Charakteristické rysy protektorátního práva
28.a) Tvorba a vyhlašování právních předpisů za absolutismu, příklady – patenty
b) Domácí odboj 1914 – 1918
29.a) Generální sněm, zemský sněm a krajské sjezdy
b) Občanská práva a svobody 1918 – 1948
30.a) Česká kancelář – vznik, vývoj, zánik
b) Vznik protektorátu Čechy a Morava
31.a) Královská prokuratura – vznik a původní funkce
b) Veřejná správa ČSR 1945 – 1960
32.a) Zemský soud – složení, kompetence a řízení před ním
b) Březnová ústava rakouská
33.a) Zlatá bula Karla IV. – obsah
b) Ústava ČSR z roku 1948
34.a) Stát České koruny a jeho územní složky
b) Snahy o reformu trestního práva v ČSR 1918 – 1950
35.a) Řízení před zemským soudem
b) Ústava ČSR z roku 1920
36.a) Knihy devatery – autor, jejich obsah, prameny, úředníci
b) Únorová ústava rakouská
37.a) Zemská zřízení 16. století včetně vybraných příkladů z pramenů
b) Volební právo v Rakousku po roce 1848
38.a) První zákoník městského práva v Čechách – ustanovení o tortuře a systém trestů
b) Československý zahraniční odboj 1914 – 1918
39.a) Věčné platy
b) Zeměpanská správa v Rakousku po roce 1848
40.a) Právní úprava náboženských a jazykových otázek do roku 1848
b) Trestní zákoník z roku 1852 a z roku 1950
41.a) Recepce římského práva v českých zemích (včetně příkladů)
b) Ústava ČSR z roku 1948
42.a)Česká konfederace – obsah listiny z roku 1619, Pavel Skála ze Zhoře o České konfederaci
b) Pracovní a sociální zákonodárství ČSR od roku 1918
43.a) Obnovené zřízení zemské a jeho doplňky
b) Protektorátní, domácí správní orgány
44.a) Zemské sněmy a zemské výbory za absolutismu, Pavel Stránský o zemských sněmech
b) Dekretální pravomoc prezidenta ČSR
45.a) Koncepce a reforma státní správy Josefa II.
b) Spolčovací a shromažďovací právo 1848 – 1948
46.a) Ústřední a místní správa v Čechách za absolutismu
b) Pozemková reforma v ČSR
47.a) Rakouské císařství a česká státnost
b) Ústavní dekrety prezidenta ČSR
48.a) Zemské desky české
b) Kodexy právnické dvouletky
49.a) Obnovené zřízení zemské a jeho doplňky
b) Soudní organizace v ČSR 1945 – 1960
50.a) Constitutio criminalis Josephina, Constitutio criminalis Theresiana – druhy deliktů, systematika
b) Heydrichova správní reforma
51.a) Občanský zákoník z roku 1811
b) Domácí odboj 1914 – 1918
52.a) Trestní zákoník Josefa II. – příklady podle textu pramene
b) Fundamentální články z roku 1971, Punktace z roku 1890
53.a) Trestní zákoník z roku 1803 – systematika zákona, druhy trestů
b) Občanský zákoník a občanský soudní řád z roku 1950
54.a) Obžalovací a inkviziční proces za absolutismu
b) Soustava okupačních orgánů v protektorátu
55.a) Robotní, manufakturní a cechovní patenty
b) Kroměřížský návrh ústavy
56.a) Josefínské reformy ve správě, soudnictví a náboženství včetně příkladů podle pramenů
b) Zeměpanská správa v Rakousku po roce 1848
57.a) Soukromé a úřední sbírky zákonů od 18. Století
b) Správní organizace ČSR 1945 – 1960
58.a) Všeobecný občanský zákoník z roku 1811 včetně obsahu a jeho novely
b) Retribuční dekrety
59.a) Teorie děleného vlastnictví nemovitostí
b) Zákon o právu rodinném z roku 1949
60.a) Manželské právo od období Josefa II. do roku 1960
b) Trestní zákoník a trestní řád z roku 1950

"47. B Ústavní dekrety prezidenta ČSR
V závěrečné fázi činnosti exilového státního zřízení bylo připravováno obnovení právního řádu a státních orgánů osvobozeného Československa. V činnosti se projevuje vliv názorů Moskvy a vedení Komunistické strany Československa, které své požadavky tlumočí Benešovi v průběhu jeho návštěvy v Moskvě v prosinci 1943. K jejich prosazení komunisté využívali především vzrůstající prestiž a vojenskou sílu Sovětského svazu. Uzavřena smlouva se SSSR o poměru mezi čsl. správou a sovětským vrchním velitelem. (viz 11. B - dohoda s RA). Prezident republiky vydal ústavní dekret č. 10 Úředního věstníku čsl. o dočasné správě osvobozeného území ČSR (viz 11. B – závěrečná fáze).
Vládní delegát se řídí se československými právními předpisy, vydanými do 28.9.1938, dekrety prezidenta a nařízeními exilové vlády a byla mu svěřena pravomoc zastupovat rezortní ministry, mohl k zajištění svých úkolů vydávat prozatímní vládní nařízení schvalované poté vládou. Jeho úřad zanikl příchodem československé vlády. Vládním delegátem byl František Němec.

Ústavní dekret č. 11/1944 - o obnovení právního pořádku
Vydán 3.8.1944, po válce publikován jako 30/1945.
Platil dočasně pouze v českých zemích a konečnou podobu dostal teprve zákonem NS č. 12/1946 ze dne 19.12.1945, kterým se schvalují, doplňují a mění předpisy o obnovení právního pořádku.
I. hlava - o obecných právní normách. Součástí právního řádu se stávají pouze předpisy do 30.9.1938, ostatní vydané od tohoto data do skončení tzv. doby nesvobody, nebyly součástí, protože nebyly vydané ze svobodné vůle.
Na přechodnou dobu mohou být používány, ty které neodporují ústavní listině, rozhoduje soud v konkrétním případě. V žádném případě nemohlo být používáno předpisů občanského a trestního soudního řízení a občanského a rodinného práva.
Tento dekret také stanovil, že všechny právní předpisy exilového zřízení podléhají dodatečné ratihabici.
II. hlava - se týká individuálních správních rozhodnutí a soudních rozsudků, které bylo možno na návrh stran zrušit nebo změnit, pokud se právní předpisy, podle kterých byly vydány, příčily ústavě. Trestní rozsudky byly označeny za nicotné, a to ty které nebyly trestné podle čsl. práva a nebo byly spáchány s úmyslem přispět k svobodě ČSR.
IV. hlava - ponechává na vládě možnost určit svým nařízením, které ze soudních či správních orgánů, zřízených za nesvobody, mohly dočasně fungovat. Doba nesvobody skončila 4.5.1945.

Ústavní dekret č. 18/1944 o národních výborech a prozatímním Národním shromáždění
Vydán v exilu 4.12.1944. Na osvobozeném území měly jako prozatímní orgány státní správy vznikat místní, okresní a zemské národní výbory, podřízené vládě.
Z národních výborů mělo vzejít prozatímní Národní shromáždění jakožto nejvyšší zákonodárný orgán. Otevřená zůstala otázka fungování dosavadního systému orgánů státní správy a délka prozatímního období, to řešilo až nařízení nové „Košické vlády“ č. 4/1945 o volbě a pravomoci národních výborů a ústavní dekret č. 47/1945 z 25.8.1945 o prozatímním Národním shromáždění.
Ústavní dekret č. 3 o výkonu moci zákonodárné v přechodném období
Vydán 22.2.1945. tímto dekretem se zmocňuje prezident vydávat na osvobozeném území dekrety podle dekretu o prozatímním výkonu zákonodárné moci z roku 1940 až do doby, než se ustanoví prozatímní Národní shromáždění. Prezident si nemusí vyžadovat poradní zprávu Státní rady, která zaniká přechodem na osvobozené území.

Při přípravě na návrat do vlasti vydal prezident ještě sérii dekretů, které se týkaly hospodářských a měnových záležitostí.

Ústavní dekret č. 6 o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech.
Vydán 1.2.1945. S určitými změnami byl nahrazen v osvobozené republice a pouze pro české země platným, stejně nazývaným dekretem 16/1945 - stanovoval po dobu zvýšeného ohrožení republiky, tj. od 28.5.1938, přísnější trestní sazby pro v dekretu obsažené trestné činy a zřizuje pro ně mimořádné lidové soudy. Na Slovensku se uplatnilo nařízení Slovenské národní rady č. 33 o potrestání fašistických zločinců, okupantů, zločinců a kolaborantů a o zřízení lidového soudnictví."

U některých otázek je odkaz na již předcházející vypracované otázky, jedna otázka postrádá vypracování nebo odkaz úplně.