1.

Úvod

2.	Maloobchodní jednotka

3.	Obchodní sortiment

4.	Rozmístění

5.

Kvalita

6.	Cenová úroveň

7.	Podpora prodeje

8.

Závěr

9.	Příloha: Ukázkový ceník zboží

“2. Obchodní sortiment

V maloobchodní jednotce v Janovicích je sortiment široký, ale mělký, což je typické pro smíšené prodejny. Prodává se zde potravinářský a nepotravinářský sortiment denní potřeby. Je zde samozřejmě nižší frekvence poptávky, která je dána právě venkovem. To se odráží v poměrně vysokých provozních nákladech a poté i v cenách. Sortiment zboží je uspořádán od potravin k drogerii.

Největší zastoupení má zboží denní spotřeby. Jsou to takové výrobky, které se kupují často ze zvyku, rutinně bez velkého přemýšlení a zákazník je většinou neporovnává s ostatním konkurenčním zbožím. Zboží denní spotřeby dále můžeme členit na:
• běžné zboží – takové, které zákazník kupuje pravidelně – potraviny, chléb, pečivo, mléko a mléčné výrobky, uzeniny, salámy a maso, ovoce a zelenina či nápoje,
• nárazové zboží – je nakupováno neplánovitě nebo bez velkého kupního úsilí, zákazník je běžně nevyhledává a rozhodne se je koupit až v okamžiku, kdy je uvidí, např. žvýkačky, tyčinky a další pamlsky a cukrovinky vystavené u pokladny,
• naléhavé zboží – je kupováno tehdy, když ho kupující nutně potřebuje.

Nákupní zboží je zastoupeno v malém množství a většinou jde o drogistické zboží či kuchyňské potřeby. Je to zboží, které zákazník v procesu výběru a nakupování porovnává – jeho charakteristické vlastnosti, vhodnost, jakost, cenu a styl. Nákupní zboží můžeme rozdělit na:
• homogenní – zboží s velmi dobrou kvalitou, ale s rozdílnými cenami, zákazník samozřejmě chce tu nejnižší cenu – příkladem může být i máslo nebo káva,
• heterogenní – zboží je pro zákazníka odlišné a kvalita, úprava a vhodnost je důležitější než cena. Příkladem je oblečení či fotografické přístroje, které se však v Janovicích neprodává.

Speciální zboží je zboží s unikátními vlastnostmi či unikátní identifikační značkou, pro kterou je některý zákazník schopen vyvinout značné kupní úsilí, je ochoten po takovém zboží pátrat. Tyto výrobky nemusí být drahé a ani se nemusí jednat o koupi, která se uskutečňuje jednou za život. Zákazník si o nich jen myslí, že stojí za ten čas a námahu srovnávat je s výrobky konkurence. V obchodě v Janovicích si ovšem zákazník nemůže příliš vybírat. Buď tam konkrétní značku např. šamponu najde nebo ne. Pokud ne, musí se smířit s jinou značkou, nebo si zajet na nákup do okresního města.

Neviděné zboží potenciální zákazník zatím nechce, nebo o něm neví, že si je může koupit. Proto po něm vůbec nepátrá. Důležitá je propagace, aby odhalila jeho hodnotu. Existují dva typy neviděného zboží:
• nové neviděné zboží – přináší nové myšlenky, o kterých zákazník zatím neví, proto je důležitá informativní propagace a potom už toto zboží nebude neviděné, např. sušenky firmy Vitalinea jsou až nyní populární,
• pravidelně neviděné zboží – např. životní pojištění, náhrobní kameny či encyklopedie, což se v obchodě v Janovicích neprodává."

Práce obsahuje jednoduché tabulky. Čistého textu v práci je cca 3,5 strany.