1.	Původ gladiátorských her

2.	Povolání gladiátora

3.

Amfiteátr

4.	Boj a smrt v aréně

5.	Konec gladiátorských her

Použitá literatura

"Další souboj mezi sebou vedli tzv. lusoriové. Ti byli oblečeni a i způsob hry měli jako gladiátoři, avšak bojovali se dřevěnými, v nejlepším případě tupými zbraněmi. Ani v tomto souboji mnoho krve neteklo a diváci si museli počkat na souboje na život a na smrt. Postupem času vznikly první typy gladiátorů podle toho, s jakými zbraněmi bojovali. Standardními typy se stal např. „Samnita“, „Gal“ nebo „Thrák“. Kdykoli to bylo možné, vybírali se protivníci v souboji na život a na smrt tak, aby si byli navzájem rovni, pokud jde o velikost, sílu a obratnost. V důsledku toho mohl boj dlouho probíhat nerozhodně. Tehdy měl pořadatel právo přerušit jej po nějaké době bez rozhodnutí. Soudce vyhlásil v takovém případě „propuštěn stoje zpříma“. I když mohl zápas skončit nerozhodně, přece jen většina soubojů končila vítězstvím nebo porážkou. Poražený měl ještě možnost prosit o milost tak, že odhodil své zbraně a vztyčil jeden prst na znamení, že o milost prosí. Nyní byl jedině pořadatel oprávněn dát poraženému milost nebo nikoli. Rozhodčí však nechával toto rozhodnutí právě na divácích. Pokud drželi palec natažené ruky nahoru, tak to znamenalo – má mu být zachován život. Pokud však palec směřoval dolu, znamenalo to – má zemřít. Vítězní gladiátoři dostávali navečer obvyklou cenu pro vítěze, kterou jim za potlesku publika předával pořadatel – palmovou větev. Mohl však dostat i peněžní prémii. Život a smrt gladiátorů nebyly lehké."