1.	Ukončení pracovně právního vztahu obecně

2.	Formy ukončení pracovního poměru

2.1

Dohoda

2.2

Výpověď

2.3	Okamžité zrušení

2.4	Zrušení ve zkušební době

3.	Uvolňování pracovníků

3.1

Dopady

4.

Zdroje

5.	Vzory smluv

5.1	Dohoda o ukončení pracovního poměru

5.2	Výpověď z pracovního poměru daná zaměstnancem

5.3	Výpověď z pracovního poměru daná zaměstnavatelem

5.4	Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem

5.5	Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem

"3. Formy ukončení pracovního poměru

Především je nutno zdůraznit, že pracovní poměr v našem právním systému může skončit jen způsoby uvedenými v zákonu č.262/2006 Sb., zákoník práce.
V ustanovení §48 zákoníku práce jsou tyto způsoby skončení pracovního poměru:
(1) Pracovní poměr může být rozvázán jen
a) dohodou,
b) výpovědí,
c) okamžitým zrušením,
d) zrušením ve zkušební době.
(2) Pracovní poměr na dobu určitou končí také uplynutím sjednané doby.
(3) Pracovní poměr cizince nebo fyzické osoby bez státní příslušnosti, pokud k jeho skončení nedošlo již jiným způsobem, končí
a) dnem, kterým má skončit jejich pobyt na území České republiky podle vykonatelného rozhodnutí o zrušení povolení k pobytu,
b) dnem, kterým nabyl právní moci rozsudek ukládající těmto osobám trest vyhoštění z území České republiky,
c) uplynutím doby, na kterou bylo vydáno povolení k zaměstnání.
(4) Pracovní poměr zaniká smrtí zaměstnance. Zánik pracovního poměru v případě smrti zaměstnavatele, který je fyzickou osobou, upravuje §342 odst.1.
(5) Rozvázání pracovního poměru se zaměstnancem, který je osobou se zdravotním postižením je zaměstnavatel povinen písemně oznámit příslušnému úřadu práce.
Jiné způsoby skončení pracovního poměru nejsou platné.

3.1 Dohoda
Tento způsob skončení pracovního poměru vychází ze smluvní podstaty pracovního poměru. Tak jako k jeho vzniku je třeba shody obou stran, mohou se tyto strany kdykoliv dohodnout na změně pracovněprávního vztahu, popřípadě na jeho ukončení. Jedná se o dvoustranný právní úkon. Dohodnou-li se strany (zaměstnavatel a zaměstnanec) na rozvázání pracovního poměru, končí pracovní poměr sjednaným dnem, důvod rozvázání pracovního poměru musí být uveden jen v případě, požaduje-li to zaměstnanec.
Výhodou je vysoká flexibilita tohoto způsobu ukončení pracovního poměru. Nevýhodou je, že v zákoně nejsou taxativně uvedeny její formy (např.písemnost).

3.2 Výpověď
V zákoníku práce je věnována velká pozornost právě výpovědi, tou může rozvázat pracovní poměr zaměstnavatel i zaměstnanec. Jedná se zde o jednostranný právní úkon. Výpověď musí být vyhotovena písemně a doručena druhému účastníku, jinak je neplatná. Zaměstnanec může dát výpověď z jakéhokoliv důvodu, dokonce důvod výpovědi uvádět nemusí. Zaměstnavatel smí dát výpověď zaměstnanci pouze z důvodů taxativně vyjmenovaných v zákoně. Tento důvod musí být ve výpovědi skutkově vymezen tak, aby jej nebylo moci zaměnit s důvodem jiným, jinak je výpověď neplatná. Důvod výpovědi nelze dodatečně měnit.

3.3 Okamžité zrušení
Okamžité zrušení pracovního poměru, může být uskutečněno ze strany zaměstnavatele i zaměstnance. Takto skončit pracovní poměr zákoník práce umožňuje jen výjimečně, jestliže pro to existují závažné důvody, které jsou v zákoníku práce taxativně vyjmenovány v ustanovení §55 a §56. Okamžité zrušení pracovního poměru musí být provedeno písemně s uvedením důvodu a musí být doručeno druhému účastníku ve lhůtách stanovených zákoníkem práce. "

V přílohách jsou obsaženy vzory smluv.