1.

Úvod

2.	Severní Korea (KLDR)

2.1	Zahraničně-politická orientace

2.2	Ekonomická charakteristika země

2.2.1

Současné ekonomické trendy KLDR

2.3	Finanční a daňový sektor

3.	Jižní Korea (KR)

3.1	Zahraničně-politická orientace

3.2	Ekonomická charakteristika země

3.3	Finanční, daňový a bankovní sektor

4.	Srovnání základních makroekonomických ukazatelů KLDR a KR

5.

Závěr

6.

Zdroje

"2.1 Zahraničně-politická orientace

Politický systém je vůči vnějšímu světu prakticky uzavřená diktatura věčného presidenta Kim Ir-sena (zemřel v roce 1994) a jeho syna Kim Čong-ila, který je generálním tajemníkem Korejské strany práce a předsedou mocného Výboru pro obranu. Vládnoucí politickou stranou je Dělnická strana (KWP), která v posledních volbách do parlamentu získala 80%. Menší politické strany existují, ale jsou plně podřízeny KWP. Oficiální ideologií je teorie „juche“ (čučche). Jde o Kim Ir-senem definované národní učení o spoléhání se pouze na domácí zdroje, kolektivní sounáležitost a nadřazenosti zájmu kolektivu nad individuálními potřebami. Od roku 1991 je KLDR členem OSN.
Oficiálně nejvyšší orgán státní pravomoci je parlament-nejvyšší osobní shromáždění (Choego Inmin Hoeui). V jeho čele stojí premiér Pak Pong Ju, ale skutečnou moc nad zemí má v rukou vůdce Kim Čong-il za podpory armády. Země má k dispozici na svou obranu čtvrtou největší armádu na světě (cca 1,1mil.).
Organizace Amnesty International označila Severní Koreu za stát, který potlačuje lidská práva, omezuje většinu osobních práv a svobod, včetně svobody projevu a svobody pohybu a to jak do zahraničí, tak i uvnitř země. Uprchlíci potvrdili existenci internačních táborů, kde je drženo odhadem 150 až 200tisíc zajatců. Každoroční úmrtnost v těchto táborech se pohybuje okolo 25%, je to přičítáno především nelidským podmínkám, ve kterých jsou tyto osoby drženy (mučení, hladovění, vraždy a otrocká práce). Oficiální představitelé Severní Koreje existenci těchto táborů popírají a neumožňují vstup do země nezávislým pozorovatelům.
Protivládní povstání hrozí sotva, obyvatelé KLDR o světě za hranicemi nevědí a nemají tudíž srovnání. Nepokoje nebyly zaznamenány dokonce ani v období hladomoru. Státní média lidi denně informují, o tom, co pro ně jejich vůdce dělá."

Práce obsahuje obrázky a tabulky.