1.

Úvod

2.	USA ve 20. letech

2.1	Dopad první světové války

2.2	Poválečná krize

2.3	Americký zázrak

3.	Hospodářská krize

3.1	Krach na Wall Street

3.2	Snaha o řešení krize

4.

New Deal

4.1	Projekt sta dní

4.1.1

Průmysl

4.1.2

Zemědělství

4.1.3

Důsledky projektu sta dní

4.2	Druhá vlna New Dealu

4.2.1

Konflikt s Nejvyšším soudem

4.3	Třetí vlna New Dealu

5.

Závěr

“2.2 Druhá vlna New Dealu

V roce 1934 demokraté znovu vyhráli volby do Kongresu, a proto mohlo dojít k pokračování reforem, které se ukázaly jako nezbytné. S koncem prvního Nového údělu skončilo experimentování s plánovaným hospodářstvím a začalo být podporováno konkurenční prostředí.
Opět byla schválena řada nových zákonů, které měly tentokrát sociálnější charakter. Prvním z nich byl zákon o zřízení Work Progress Administration (WPA), která měla opět řešit dlouhodobou nezaměstnanost. Během svého působení utratila 11 mld. USD a zaměstnala přes 8,5 mil. lidí v 1,41 mil. projektech. Zanikla 30. června 1943 a po celou dobu ji řídil Harry Hopkins. Mimo veřejných nouzových stavebních prací byly součástí WPA i kulturní projekty, díky kterým našlo práci mnoho spisovatelů, herců i hudebníků.

Byl přijat Wagner Act, který posílil moc státních odborů. Uzákonil například:
• Dělník má právo vstoupit a nevstoupit do odborů.
• Zaměstnavatel proti němu nesmí zakročit.
• Tovární odborové organizace jsou nezákonné.
• Dělníci mohou volit své zástupce do závodních výborů.
• Dělničtí zástupci mají právo uzavírat kolektivní smlouvy.

Wagner Act byl doplněn ještě některými dalšími zákony. Prvním z nich byl Fair Labor Standards Act (o slušných pracovních podmínkách) a druhým Guffey-Snyder Act, neboli Malá NIRA. Vstoupil v platnost v roce 1935 po zrušení NIRA Nejvyšším soudem a upravoval podmínky v uhelném průmyslu. Tento zákon nebyl povinný, byla to pouze možnost podniků využít daňové úlevy (z 15% daně se vracelo 90%) výměnou za určité ústupky odborům zakotvené v NIRA.
Během druhého Nového údělu byla přijata naprosto revoluční sociální norma. Dne 14. srpna 1935 schválil Kongres Social Security Act – zákon o sociálním zabezpečení. Byly zavedeny starobní důchody. Lidé si přispívali na svůj důchod 1% ze mzdy a stát s těmito penězi hospodařil. Později jim začal z naspořených peněz postupně vyplácet důchody. Smyslem důchodů nebylo vytvářet hlavní příjem, tak začaly být chápány až v době po druhé světové válce, ale základem příjmů ve stáří zůstávaly vlastní našetřené peníze. Tento předpis se však nevztahoval na služebnictvo, zemědělské dělníky a soukromé živnostníky, protože to bylo technicky neproveditelné.
Mnoho reforem se uskutečnilo v ekonomické sféře. Mimo vytvoření Security and Exchange Commission byl přijat zákon Public Utility Holding Company Act, kterým byla stanovena přesná pravidla pro akciové společnosti. Základem byl princip rozhodování na základě počtu hlasů akcionáře úměrného počtu držených akcií.
Byl přijat i nový daňový zákon – Wealth Tax Act, který zavedl princip progresivní daně a doslova ožebračoval bohaté.

2.2.1 Konflikt s Nejvyšším soudem

Řada opatření omezovala původní takřka neomezenou moc průmyslu a Roosevelt si tím znepřátelil velmi vlivnou skupinu obyvatelstva.
25. dubna 1924 je H. Johnson (vedl NRA – úřad uvádějící v praxi NIRU) donucen odstoupit.
V roce 1935 se dostává před soud proces Schechter vs. USA. Pan Schechter obvinil Rooseveltovu Administrativu prohlášením, že NIRA je protiústavní. Odvolával se na článek o roli centrálních úřadů, které mohou zasahovat pouze do mezistátních záležitostí. Tedy proč by on, vlastník drůbežárny, měl přijímat NIRu, když obchoduje pouze ve státě New York. Nejvyšší soud dal Schechterovi za pravdu a NIRA byla 27. 5. 1935 prohlášena za protiústavní a byla zrušena.
V reformách ale bylo nutné pokračovat, a proto byl schválen Wagnerův zákon a Malá NIRA.
Jenže následovaly další navlas stejné žaloby s jediným rozdílem. Každá žaloba volala po zrušení jednoho zákona. Takto byl zrušen AAA, Wagnerův zákon a později i Malá NIRA. AAA byl nahrazen Zákonem na úpravu zemědělské produkce a ochranu půdy (27. 2. 1936). Stanovisko k dalším dvěma projednávaným zákonům soud počátkem roku 1937 změnil. Malá NIRA byla přechodně nahrazena Bituminous Coal Act.

Proč vlastně k těmto přím došlo? pokud půjdeme do detailů, je možné konstatovat, že Roosevelt skutečně porušil Ústavu Spojených států, ale na druhou stranu tak v podstatě zachránil americkou ekonomiku. Bylo to správné? To je otázka na kterou si neodvažuji odpovědět.
V dalších prezidentských volbách Roosevelt s velkou převahou vítězí."