1.

Úvod

2.

Síla trhu

3.

Úloha cen

4.	Úloha vlády

5.	Tyranie vlády

6.	Sociální stát od kolébky až po hrob

7.	Výsledky státu všeobecného blahobytu - sociální pojištění a daně

8.	Zdravotní péče

9.	Neúspěch státu všeobecného blahobytu

10.

Shrnutí

"SÍLA TRHU

„Na každém stupni řízení hospodářství vstupuje do hry prvek dobrovolné spolupráce, který doplňuje nebo dokonce ruší striktní příkazy plánu – někdy legálně, jindy ilegálně“.(1) Prvky dobrovolné spolupráce v centrálně řízených vládách vzkvétají, protože náklady na jejich odstranění by byly příliš vysoké, a tak svobodný trh existuje v rozporu s oficiální marxistickou ideologií. „Sovětské hospodářství bylo stěží modelem efektivnosti. Když totiž něco patří všem, nepatří to nikomu a nikdo nemá zájem udržovat nebo zlepšovat jeho stav“.(1) Názorně to můžeme sledovat v případě „Teorie obecní pastviny“ nebo amerických federálních bytových programů, kde se „státní bytové jednotky často měnily v brlohy a smetiště zločinu, zejména kriminality mladistvých“ (1).

„Stejně jako žádná společnost nefunguje výlučně na základě rozkazu, tak naopak žádná nefunguje pouze na základě dobrovolné spolupráce.“(1) Každý společenský systém obsahuje nějaké donucovací prvky. Tyto prvky mohou být přímočaré > armádní odvody, zákaz obchodu s heroinem nebo skryté > stanovení vysokých daní na tabákové výrobky a alkohol s cílem omezit počet závislých. Dobrovolná směna a spolupráce jsou nutnou podmínkou prosperity i svobody. Například zásoby rozdělované do jednotlivých oblastí země příkazem a nikoliv přirozeně podle tlaků poptávky vyjádřené cenou mohou vést k tomu, že v některých oblastech bude přebytek a v jiných nedostatek.

ÚLOHA CEN

„Jestliže směna mezi dvěma stranami je dobrovolná neuskuteční se, pokud obě strany nebudou věřit, že něco získají... Ceny jsou mechanismus, který existuje bez centralizovaného řízení, bez nutnosti aby spolu lidé mluvili nebo k sobě měli nějaký emoční vztah. Systém cen umožňuje lidem vzájemnou spolupráci aniž by si navzájem jakkoliv křížili cesty a aniž by si ho uvědomovali. Podle Smithe ekonomický řád může vzniknout jako mimovolný důsledek činnosti mnoha lidí, kdy každý jedná na základě osobního zájmu.“(1)"

Vynechán je popis některých kapitol z knihy a v závěru autorka přidala velmi subjektivně zaměřené hodnocení a shrnutí odborné knihy.