1

Úvod

2	Motivy vzniku NAFTA

2.1

Očekávání

2.2	Obsah Dohody

2.3

Výhrady

3	Dopad NAFTA

3.1	Vývoj obchodu

3.2	NAFTA a Investice

3.3	Dopad na zaměstnanost, mzdy a důchod

4

Závěr

"Dopad NAFTA

Nejpodstatnější vliv mělo uzavření Dohody NAFTA v oblasti zahraniční obchod a přílivu kapitálu. Dopady Dohody lze nejlépe pozorovat na ekonomických ukazatelích jako je HDP, zaměstnanost a výše mezd.

Vývoj obchodu

Už v prvním roce existence Dohody došlo k nárůstu obchodu o 17 %. Příznivý vývoj pokračuje stále, jen v roce 1998 mírně stagnoval. V roce 1999 dosáhl obchod objemu 579 mld. USD (meziročně vzrostl o 11 %), to představuje růst o 147% od roku 1990 a 95 % od roku 1993. Navíc odstraňování cel bylo ještě urychleno, než bylo stanoveno v Dohodě. Podíl obchodu v rámci NAFTA na celkovém exportu členských zemí se od počátku existence NAFTA zvýšil z 46,2 % na 54,1 % v roce 1999. Vnitroregionální obchod tedy převyšuje export zemí NAFTA do všech ostatních zemí světa.

Liberalizace obchodu měla největší vliv na vztahy USA s Mexikem. Obrovský nárůst zahraničního obchodu začal již v roce 1994 (22%), ale značně jej poznamenala (zvláště americký import) mexická krize v r. 1994/95. Mexické vývozy do USA se do r. 1999 za dobu existence dohody zvýšily o 148 %, na absolutní částku na 199,3 mld. USD ročně. Na obchodu mezi Mexikem a Kanadou se důsledky liberalizace obchodu v rámci NAFTA projevily vzrůstem vzájemného obchodu o 80 %, v absolutních částkách však ani dnes není obchod mezi nimi tolik významný.
Ve vzájemném obchodu USA a Kanady se opatření NAFTA neprojevily tak výrazně díky dříve existující Dohodou o volném obchodu mezi USA a Kanadou (FTA). Do roku 1998 došlo k úplnému odstranění cel na zboží, kromě mléčných výrobků a některých dalších zemědělských komodit. Kanadské exporty do USA vzrostly o 58,6 % a stejně i importy (56,3 %). Pro Kanadu jsou USA stále nejvýznamnějším obchodní partnerem. Obchod mezi některými provinciemi Kanady dokonce nedosahuje takových objemů jako obchod mezi provinciemi a USA.

NAFTA měla nesporně obrovský vliv na vzrůst vzájemného obchodu jejích členských zemí, největší vliv pak na vývoj obchodu mezi USA a Mexikem. Obchod mezi Kanadou a Mexikem nehraje v absolutních číslech velkou roli, což je dáno polohou obou států. Nejmenší vliv měla na obchod mezi USA a Kanadou, právě pro předchozí existenci FTA.

NAFTA a Investice

Posílení investičních a kapitálových toků po vstoupení NAFTA v platnost je evidentní. Ustanovení NAFTA o volném pohybu kapitálu se projevila především v pohybu kapitálu mezi USA a Mexikem. Kromě roku 1994/95, kdy došlo v důsledku krize pesa ke stagnaci přílivu amerických investic, ve všech letech objem přímých zahraničních investic (FDI) stoupal a v r. 1998 dosáhl 25,9 mil. USD. Příliv Mexických FDI vzrostl od r. 1993 téměř čtyřnásobně. Podstatný nárůst investic zaznamenalo Mexiko také z Kanady, objem vzrostl zhruba trojnásobně.

Kanada zpřístupnila dříve chráněná odvětví zahraničním investicím. Podstatný příliv amerických FDI zaznamenala odvětví jako přírodní zdroje, telekomunikace a finanční služby. K přílivu také přispěla příznivý kurs kanadského dolaru a jeho stabilizace. Konstantní zásoba amerických FDI v Kanadě do roku 1993 pod 70 mld. USD vzrostla na 104 mld v roce 1998. Kanadské FDI v USA vzrostly zhruba dvakrát, na 76 mld USD. USA je hlavním cílem kanadských investic.

Polovina FDI do Mexika plynula především do průmyslových podniků. Dalším odvětvím, kam směřovaly FDI byl sektor finančních služeb a obchodní společnosti. Obavy odpůrců NAFTA z ekologického dumpingu se většinou nepotvrdily, investice plynuly jen malé míře do odvětví velmi zatěžujících životní prostředí. Zahraniční investice přinesly mexickým firmám také nové technologie ze dvou partnerských rozvinutých zemí a vedly také k nárůstu obchodu mezi mexickými firmami. V dnešní době slyšíme však námitku likvidace malých podnikatelů velkými nadnárodními koncerny, která v Mexiku platí také."