1.	Psychologie a sociologie řízení

1.1.	Předmět a vývoj manažerské psychologie a sociologie

1.2.	Koncepce řídící práce v rámci organizace

1.3.	Psychologická a sociologická expertíza v rámci organizace

2.	Lidé v organizaci

2.1.	Člověk jako osobnost

2.2.	Osobnost člověka z hlediska nároků na jeho pracovní uplatnění

2.3.	Pracovní skupina v organizaci

2.4.	Tým a týmová práce

3.	Řídící pracovník – manažer

3.1.	Objektivní a subjektivní podmínky řízení

3.2.	Osobnost manažera

4.	Sociální pozice a role řídícího pracovníka

4.1.	Manažer a jeho činnost z hlediska komunikace pracovníky

4.2.	Pracovní kariéra úspěšného řídícího pracovníka

4.3.	Duševní hygiena v životě manažera

5.	Interakce a komunikace v organizaci

6.	Sociální percepce

6.1.	Základní charakteristika

6.2.	Dílčí komponenty procesu sociální percepce

6.3.	Průběh procesu sociální percepce

7.	Sociální komunikace

7.1.	Druhy a formy komunikace

7.2.	Problémy a nedostatky v sociální komunikaci

7.3.	Zásady efektivní komunikace

8.	Vyjednávání

8.1.	Proces vyjednávání

8.2.	Typy vyjednávání

9.	Ovlivňování v pracovním procesu

9.1.	Vymezení problematiky motivace

9.2.	Obecná charakteristika a základní pojmy

9.3.	Zdroje a dynamika motivace

9.4.	Motivace a výkon, motivační program, motivace k práci

10.	Teorie motivace

10.1.

Teorie motivace pracovního jednání

10.2.

Motivace pracovního jednání v koncepcích řízení

10.3.

Možnosti využití poznatků o motivaci v praxi

11.	Motivace, výkonnost a spokojenost pracovníků

11.1.

Možnosti zkoumání motivace a spokojenosti pracovníků

11.2.

Stimulace jako ovlivňování pracovní motivace a výkonnosti pracovníků

"20 – Motivace, výkonnost a spokojenost pracovníků
a) Možnosti zkoumání motivace a spokojenosti pracovníků
b) Stimulace jako ovlivňování pracovní motivace a výkonnosti pracovníků

- Motivace je velmi špatně měřitelná – nikdy nedostaneme přesná data
- Dá se trochu měřit standardizovaným dotazníkem

Motivace a stimulace
Motivace a stimulace spolu navzájem souvisí. Smyslem stimulace je podnítit u pracovníka jeho aktivitu nebo ji omezit. Stimulace působí na pracovní jednání i nepřímo. Při řízení pracovní skupiny je třeba usilovat o to, aby stimulace lidí v práci měla určitý řád. K tomu slouží zdůraznění významu různých forem společenského hodnocení práce. Např. hmotná zainteresovanost pracovníků, neformální pracovní hodnocení, společenské hodnocení práce a profese, pracovní podmínky a pracovní režim jednocení jednotlivce v prac. skupině, porovnávání výsledků pracovní činnosti, vliv osobnosti a jednání řídícího pracovníka apod. Účinnost stimulačních prostředků na motivaci pracovního jednání je velmi proměnlivá.
motivace = vnitřní síla
stimulace = vnější pohnutka
- příklady: mzda, pocit dobře vykonané práce, kolektiv, možnost seberozvíjení, blížící se konec pracovní doby, trest, povýšení, zabezpečení rodiny, stálost zaměstnání, přístup vedoucího, uplatnění vlastních nápadů, podnikové výhody, klima ve firmě, hodnocení podřízeného, prestiž firmy, pracovní podmínky
- stimulem je také obsah práce
 apely působící na obsah práce
- apel na tvořivé myšlení
- na samostatnost (autonomii)
- na koncepční myšlení
- hrdosti na práci
- na prestiž
- na hrdost na vlastní schopnosti
- moci
- sebekontroly
- osobního rozvoje
- estetický
- společenský
- nebe nad hlavou
- jistoty
- stimul povzbuzování a neformální hodnocení – neveřejné, porbíhá uvnitř pracoviště, může přerůst i ve veřejné – formalizované hodnocení
- atmosféra pracovní skupiny – měla by být spolupracující, může přejít v rivalitu – soupeření
- identifikace s prací a podnikem
- podniky mají své motivační programy
- metoda cukr a bič  buď odměna, nebo trest"

Práce obsahuje tabulky a schémata. Psána z velké části heslovitou formou. Jedná se o témata z oblasti psychologie k absolutoriu.