1.	Ontogeneze hudebnosti v předškolním věku

2.	Dětský hlas

3.	Pěvecké dovednosti

4.	Hudební výchova v Rámcovém vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání

4.1.	Dítě a jeho tělo

4.2.	Dítě a jeho psychika

4.3.	Dítě a ten druhý

4.4.	Dítě a společnost

4.5.	Dítě a svět

5.	Problémy v hudební výchově v předškolním věku dítěte

5.1.	Problém: proč děti dnes nezpívají?

5.2.	Problém: hudba jako kulisa

5.3.	Problém: jednosměrného zaujetí učitelky v mateřské škole

5.4.	Jak tedy s dětmi zpívat?

"Ontogeneze hudebnosti v předškolním věku
Dítě vnímá hudbu v třetím a čtvrtém roce svého života globálně, tj. všechny složky najednou. Je schopno rozeznat některé složky zvukových podnětů, jako sílu, výšku, délku a barvu. Pohybové reakce jsou usměrňovány vědomím, jsou bohatší, tj. celé tělo se zapojuje a rytmicky přesnější. S rozvojem řeči se zdokonaluje i rytmicko-metrické spojení slova s melodií. Postupně se formuje tonální cítění.
Ve čtyřech až šesti letech se dítěti zdokonaluje paměť, obohacuje se jej sluchová představivost. Rozvíjejí se první náznaky hudebního myšlení, jako třeba dokáže hudební materiál prožívat, rozlišovat a analyzovat, tj. dokáže poznat úryvek písně, dozpívá melodickou frázi, umí vyvodit některé závěry z poslouchané hudby. Zájem o hudební činnost roste. Pohybové reakce na hudbu jsou rytmicky poměrně přesné. Dobře ovládá hru na tělo, pohybové a taneční hry. Zpřesňuje se i hra na orffovské nástroje. Zdokonaluje se tonální cítění a intonace.

Dětský hlas
Rozsah dětského hlasu závisí na věku a rozezpívanosti (tj. pěvecké aktivitě) dítěte i na jeho individuálních hlasových, tělesných a psychických dispozicích.
Orientační rozsah dětského hlasu v jednotlivých obdobích:
• kojenci a děti do 3let: g1 – c2
• předškolní věk: f1, g1 – d2, e2
• mladší školní věk: c1 – f2
Jak si můžeme povšimnout, dítě v předškolním věku má rozsah hlasu f1 – e2. Jsou i případy, kdy děti mají menší hlasový rozsah a to je důsledkem jejich malých pěveckých
zkušeností. Zpívají především hrudním rejstříkem. Měli bychom se snažit o propojení hrudní a hlavové rezonance.

Pěvecké dovednosti
Mezi základní dovednosti patří správné držení těla, vycházející z aktivního těžiště. Návyk správného držení těla je základní zdravotní úkol, také je podstatou správného dechu, a tím i zdravého tvoření hlasu. Děti musíme naučit i správně sedět. Malá fyzická zdatnost a chybné držení těla je stále aktuální problém. Naučit se hospodařit s dechem. Zlepšením zpěvního hlasu se zákonitě zkvalitní i mluvní hlas dětí. (Šimanovský 1999)
Výzkumy prokázaly, že rozvoj hudebního sluchu přispívá k lepší vnímavosti při výuce cizích jazyků. Díky zpěvu dochází k lepšímu okysličování orgánů lidského těla, zvětšuje se dechová kapacita plic. Pěvecké aktivity dále podporují správnou činnost hlasivek, mají význam při rozvoji řeči, léčbě koktavosti. Hra na hudební nástroje a pohybové činnosti kultivují motoriku, přispívají k lepší koordinaci pohybů, k orientaci v prostoru. Hudební aktivity ovlivňují v neposlední řadě i rozvoj myšlení. (Lišková 2005)"

Jedná se o seminární práci na Pedagogické fakultě na Univerzitě Hradec Králové. Práce obsahuje schéma.