1.	Kresba jako nástroj poznání dítěte

1.1.	Příklady kreseb

1.1.1.

Dítě kreslí svou rodinu

1.1.2.

Kresba a sexualita

1.1.3.

Kresba a násilí

1.1.4.

Kresba a lidská postava

1.1.5.

Jak děti vidí lásku, válku a smrt

1.1.6.

Dítě vypráví, scény ze života

1.1.7.

Nový projektivní test: metoda Davido-CHaD

"Kresba jako nástroj poznání dítěte
Každý svým způsobem získáváme zkušenosti s kresbou. Jsme na určité úrovni a každodenním tréninkem se zdokonalujeme. V této knize ale nejde o to, jak dobře kreslíme, ale o to, co touto formou vyjadřujeme. V každé naší kresbě se odráží naše já, i když se snažíme jej zakrýt.
Co se týče dítěte, formou kresby mluví k nám. Můžeme z ní zjistit například, jak se momentálně cítí, co prožívá. Pokud budeme s dítětem vytvářet test, nedivme se nad některými aspekty, které se nám zdají špatné, tím co vyjadřují, jelikož tím se dítě více uzavře a nebude schopno s námi komunikovat ani touto cestou.
Kniha je rozdělena do 16 kapitol, kde se zabývá různými aspekty kresby v dětském věku. Na konci knihy obsahuje příklady interpretace, kde se věnuje rozboru kreseb. Tato část mě nejvíce zaujala, jelikož poté si mohu udělat lepší představu o daných problémech. Autorka v příkladech rozebírá podrobně s návazností na předešlé kapitoly, abychom jej mohli lépe pochopit.

1. příklady – dítě kreslí svou rodinu
Můžeme shlédnout rodinu, která je nakreslena harmonicky, a tím konfrontovat s rodinou, jenž se v ní dítě cítí jako méněcenné nebo egoisticky zaměřené. Lze posoudit i situaci, jak se dítě ztotožňuje s narozením sourozence nebo rozvodem rodičů. I u starších dětí, adolescentů, je možné sledovat kresbu, zda-li se vypořádali s rozvodem či úmrtím v dětství.

2. příklady – kresba a sexualita
Dítě se samo vypořádává s Oidipským komplexem. Autorka jako příklad dává dítě, které se ztotožňovalo s matkou pomocí kytiček v rovině genitálií a stejnou velikostí.

3. příklady – kresba a násilí
Pokud se děti stanou oběti násilí, buď jako svědci nebo i samy obětí, nejčastěji se stává, že ztratí řeč, tj. mutismus. Dítě se nadále těžce adaptuje na prostředí a špatně se socializuje. Tato ztráta je individuálně dlouhá.

4.příklady – kresba a lidská postava
Postupem času se kresba lidské postavy vyvíjí a mění. Dítě ve třech letech kreslí hlavonožce, ve čtyřech již má nohy, ruce, trup. S přibývajícím věkem získává na detailech. Je zajímavé v této knize se dočítat, jakým způsobem děti vnímají své okolí, celý svět, zrození světa. Otázky, které si kladou, je možno touto formou zjistit."

Davido, Roselino. Kresba jako nástroj poznání dítěte: dětská kresba z pohledu psychologie. Lhotová Alena, Prousková Hana. 1. vyd. Praha: Portál, 2001. 208 s. ISBN 80-7178-449-4. Výtah je příliš stručný.